Výběr z internetu


Díky Fanče Zaryté, která tyto články ještě v Malém Ráji na síti vynašla
a uspořádala, se nyní můžete v klidu začíst...
Česko hledá SuperStar upadá do zapomnění. Proč? Nahradil ji totiž X Factor, který je bohatší o větší moc porotců a kategorie, v nichž se mohou účastnit i lidé, již v SuperStar nemohli. V neděli proběhl první živý přenos. Na startovní čáru se postavilo dvanáct soutěžících a první musel z kola ven.
Možná se budou příznivci All X divit, když prohlásím, že nejlepší výkon večera předvedl zcela nečekaně Ondřej Ruml s "Can't Buy Me Love" od Beatles ovšem ve swingové úpravě Michaela Bublého. Nasazení téhle verze byl opravdu odvážný krok; není příliš známá a člověk si na ni musí chvíli zvykat (přeci jen Beatles jsou Beatles). Jeho podání mělo šťávu, drive, slušně intonoval a skvěle frázoval. Pokud by se chtěl u nás tomuto modernímu swingu věnovat, pak přesně takový člověk nám tu chybí.
 
Jedenáct soutěžících, černá muzika, Gipsy.cz, tři porotci a Leoš Mareš, tohle všechno tvořilo druhý finálový večer X Factoru nazvaný po čokoládě. Druhou nominaci do závěrečného vyřazování už Lukáš Javůrek "proměnil", ovšem co tomu všechno předcházelo?
Ačkoli to při castinzích nevypadalo, s Ondřejem Rumlem měla porota mimořádně šťastnou ruku, konečně se objevil zpěvák se svým stylem a s názorem. U "You Are My Sunshine" Stevieho Wondera si na původní soulovou verzi narouboval opět lehký swingový odér a výsledek byl yasz výborný, podtržený skvělým frázováním a zvláštně okořeněný nosovým hlasem způsobeným nachlazením. Z Ondřeje se pomalu ale jistě stává černý kůň celé soutěže.
 
Reality show dost často přinášejí zcela nečekané situace a X Factor v tomto není jiný. I tak ale bylo hodně lidí překvapených, mezi kterými soutěžícími se nedělní večer, tématicky věnovaný Karlu Gottovi a Karlu Svobodovi, nakonec rozhodoval. Porotci si mohli vybrat: vyhodit talent, nebo talent?
Ondřej Ruml se ovšem jejím skvělým výkonem vůbec nenechal rozhodit. Sáhl po Gottově "Stokrát chválím čas" a byl jako vždy vynikající, i když tentokrát jiným způsobem. Nechal jazz a swing na pokoji, čímž sice možná ztratil kousek své výjimečnosti, ovšem na druhou stranu ukázal jinou svoji tvář, což je v téhle soutěži nesmírně důležité. Dokázal, že ani čeština mu nedělá problémy, předvedl, jak umí hrát na piáno, a potvrdil tak, proč ho většina lidí začala pasovat za černého koně soutěže.
 
Noc zlomených srdcí nepřinesla mnoho silných zážitků a bohužel ani oslnivých pěveckých výkonů. Došlo pouze na jedno překvapení - vokálně-herecký spolek All X již není takovým favoritem, jak by se zdálo - byli totiž nominováni na vyřazení. Proti Anně Ungrové ale zatím svoji účast uhájili.
Ondřej Ruml se tentokrát rozhodl nebodovat jenom zpěvem, ale zapojil i několik prvků show. Jako "podklad" si zvolil českou verzi Sinatrovy "I've Got You Under My Skin", tedy "Jenom tebe pod kůží mám". Osobně bych preferoval spíše anglickou podobu, protože ta česká nevyzní tak dobře, ale o hudbu tu šlo až v druhé řadě. Ondřej nám v písničce ukázal, že umí docela dobře tancovat a že mu není cizí ani jemný humor. Bylo to milé a příjemné, ukázal se opět v trošku jiném světle, ale přesto se těším, až se zase více přesune k muzice, konkrétně tedy k jazzu.
 
Ačkoli byli do neděle v X Factoru už dva soutěžící, kteří okusili atmosféru vyřazování, v banánové noci jak Kamila Nývltová, tak All X zabojovali. Ve finále se tak rozhodovalo mezi dvěma "nováčky" - Davidem Gránským a Martinou Pártlovou. Noc to byla poměrně dusná, horší výkony střídaly ty výborné.
Ondřej Ruml naopak nepřestává překvapovat a je stále lepší a lepší. Velkou odvahou byl už výběr písně, respektive interpreta. Bobby McFerrin je opravdu jedním z nejlepších zpěváků na světě a uchopit jeho "Don't Worry, Be Happy" chce i dávku umu. Ovšem provedení bylo ještě odvážnější, než bych kdy v téhle soutěži čekal. Asi chodím na špatné koncerty, ale samplování sama sebe jsem viděl pouze jednou na koncertě výborného trumpetisty Erika Truffaze a nyní opět v podání Ondřeje Rumla. Za tento výkon, jenž se nedá popsat jinými slovy než obdivuhodný, neskutečný a impozantní, by se nemusel stydět ani jakýkoli profesionál. Ondřej Ruml nejenže předvedl nejlepší výkon, jaký jsme mohli vidět nejen v X Factoru, ale i v ostatních podobných soutěžích, on naprosto přesáhl soutěž jakou takovou.
 
Na konec ještě všichni zbývající soutěžící zazpívali slavnou "The Lion Sleeps Tonight" a bylo to určitě lepší než pokusy ze SuperStar s původními písničkami. Myslím, že tenhle týden je o vítězi kola jasno zcela a zřetelně. Těžko někdo mohl trumfnout Ondřeje Rumla a pokud by se mělo hodnotit pouze kvalitativními měřítky, pak by byl i jasným vítězem X Factoru. Velmi dobrý dojem zanechali i All X a Martina Pártlová. Kdo se mi naopak vůbec nelíbil, byl tento týden Jiří Zonyga s Davidem Gránským.
 
Česko-slovenská noc? Ne nebojte se, mistrovství světa v hokeji ještě nedošlo do stádia, kdy by Češi hráli proti Slovákům, to jen v X Factoru soutěžící zpívali česky a slovensky. Výsledkem noci je, že máme nejen pouze jediného zástupce nejmladší kategorie, ale také jen jedinou vokální skupinu.
Jako první nastoupil Ondřej Ruml s českou písničkou "Slim Jim" od Sexy Dancers a je zcela zřejmé, že tenhle člověk naprosto jasně pochopil, co je princip této soutěže - neustále překvapovat. Po minulém kole, kdy posadil do židlí většinu národa perfektním pěveckým výkonem, nyní překvapil změnou stylu - po jazzu a swingu přišel s funky a groove, výborným energickým zpěvem plným scatových vložek a mírnou změnou image. Tu si sice mohl odpustit, ale pravdou je, že to k téhle písničce tak nějak patřilo.
 
S druhou slovensky zpívanou písničkou přišly k Ondřeji Rumlovi snad první problémy v soutěži. Na "Čím to je" od No Name Ondřej nejvíce ocenil text a na ten se taky soustředil, takže hlavně úvodní pasáž vyzněla poněkud nevýrazně a dokonce se u něj objevily i rytmické trable. I když ve chvíli, kdy to posléze trošku rozjel, se celkový dojem výrazně zlepšil, byla tahle slovenská písnička jeho jednoznačně nejhorším výkonem v celé soutěži. Ale co by za to dali ostatní soutěžící, kdyby jejich nejhorší výkony vypadaly takto.
 
Noc oživlých legend aneb slavné písně těch, kteří již nějaký čas nejsou mezi námi, to bylo téma dalšího kola X Factoru. Většina písní tedy už měla nějaké to desetiletí za sebou, tudíž nebylo úplným překvapením, že soutěž opustila nejmladší finalistka Kamila Nývltová, leckdy mladší než písně, které zněly.
Ondřej Ruml v případě prvního sledu riskoval snad ještě více než v prvních kolech, kdy zpíval "Can't Buy Me Love" od The Beatles ve swingové úpravě Michaela Bublého. Tentokrát vzkřísil "Smells Like Teen Spirit" Nirvany, ovšem opět ve swingové úpravě Paula Anky. Obával jsem se, jestli to nebude příliš avantgardní, přeci jen lidi jsou na originální verzi hodně zvyklí. Myslím, že originální by bylo spojit obě verze v jednu písničku, i když otázkou je, jak by to ve výsledku znělo. Jinak Ondřej Ruml si zkrátka drží svůj jazzy styl a ten dělá více než dobře.
 
Ondřej Ruml v druhém sledu vzkřísil Johna Lennona, přesněji řečeno jeho slavnou "Woman" a s přehledem jemu vlastním se mu ji podařilo zazpívat tak, že neztratila nic ze své původní atmosféry, ale přesto v ní byl znát faktor Ondřeje Rumla. Jinak ale stejně jako porota k jeho výkonu už nemám, co bych dodal. Snad jen to, že při sledování castingů bych nikdy neřekl, co se v tomhle zpěvákovi opravdu skrývá.
 
Noc oživlých legend aneb slavné písně těch, kteří již nějaký čas nejsou mezi námi, to bylo téma dalšího kola X Factoru. Většina písní tedy už měla nějaké to desetiletí za sebou, tudíž nebylo úplným překvapením, že soutěž opustila nejmladší finalistka Kamila Nývltová, leckdy mladší než písně, které zněly.
Ondřej Ruml v případě prvního sledu riskoval snad ještě více než v prvních kolech, kdy zpíval "Can't Buy Me Love" od The Beatles ve swingové úpravě Michaela Bublého. Tentokrát vzkřísil "Smells Like Teen Spirit" Nirvany, ovšem opět ve swingové úpravě Paula Anky. Obával jsem se, jestli to nebude příliš avantgardní, přeci jen lidi jsou na originální verzi hodně zvyklí. Myslím, že originální by bylo spojit obě verze v jednu písničku, i když otázkou je, jak by to ve výsledku znělo. Jinak Ondřej Ruml si zkrátka drží svůj jazzy styl a ten dělá více než dobře.
 
Ondřej Ruml v druhém sledu vzkřísil Johna Lennona, přesněji řečeno jeho slavnou "Woman" a s přehledem jemu vlastním se mu ji podařilo zazpívat tak, že neztratila nic ze své původní atmosféry, ale přesto v ní byl znát faktor Ondřeje Rumla. Jinak ale stejně jako porota k jeho výkonu už nemám, co bych dodal. Snad jen to, že při sledování castingů bych nikdy neřekl, co se v tomhle zpěvákovi opravdu skrývá.
 
X Factoru v neděli večer vládla Amerika a konkrétně tedy dva hudební styly, které v Americe vznikly, swing a r'n'b. Výsledkem tohoto večera je, že se X Factor zbavil dřív než jakákoli řada SuperStar něžného pohlaví. Poslední finalistku Martinu Pártlovou vyřadily tentokrát už samotní diváci.
První kolo bylo swingové, a jestliže měl tento styl někomu sednout, pak to byl Ondřej Ruml. Ten přichystal v tomto kole opět několik překvapení. Nevybral si čistou swingovku, jak bychom mohli čekat, ale Oscarem oceněnou "Raindrops Keep Fallin' On My Head" z filmu "Butch Cassidy And The Sundance Kid" a hlavně konečně přišel i se svým banjem. Jelikož toto není právě ideální písnička pro banjo, vsadil si do ní možná i trochu necitlivě countryové intermezzo, kde naplno předvedl svoje muzikantské umění. I v téhle písničce působil naprosto přirozeně, jako by byla napsaná pro něj. Jakákoli další slova chvály jsou zbytečná. Kvůli takovýmhle lidem mají tyto soutěže smysl.
 
Spojení r'n'b a Ondřej Ruml mi nějak nesedělo, ale tenhle zpěvák mě naprosto vyvedl z omylu. Začalo to už geniálním výběrem "Rise & Fall" Craiga Davida a Stinga, k jehož hudbě bude mít určitě blízko, a pokračovalo to zjištěním, že i po tolika finálových kolech má stále čím překvapit a ukázat další svoji polohu. V přímém přenosu ji sice trošku zkazila Rumlova nervozita, ale i tak jsme mohli obdivovat nové modulace jeho hlasu a schopnost procítit i takovouto odlišnou záležitost.
 
Po americké noci zůstali ve finále poslední tři finalisté - Ondřej Ruml, Jiří Zonyga a All X. Kdo z nich celou soutěž vyhraje? Komu spadne do klína nahrávací smlouva a jeden milión korun? Kdo se bude pyšnit titulem "první vítěz X Factoru v Česku"? Jedno je po neděli jisté - brněnští All X to nebudou.
Vzhledem k tomu, že těžko mohla Nova sehnat některého ze zpěváků písniček z Bonda, musela si nějak pomoct sama. Prvním vystoupením tedy byl velmi odvážný pokus s "Black Or White" Michaela Jacksona, u něhož nachází dramaturgové inspiraci poměrně často. Musím říct, že to byl velmi zajímavý experiment zejména pro All X a Ondřeje Rumla, ne už tak pro Jiřího Zonygu, kterému zřejmě Jackson nic neříkal, a tak mu nezbylo nic jiného, než si s drobným zapomenutím textu odchraptět své party a rychle zmizet do zákulisí. Projekce inspirovaná videoklipem ovšem byla daleko horší než jeho zpěv.
 
Ondřej Ruml v prvním sledu stejně jako jeho souputník sáhl do volných možností. Výběr "Písně hraboše" od Dana Bárty ze soundtracku k animovanému filmu "Báječná Show" byl skvělou volbou, která zase kousek poodhalila jinou stránku Ondřeje Rumla, stejně jako před lety Dana Bárty. Tato pop-jazz-folková písnička je sice možná trošku jednodušší než ostatní, co zpíval (vždyť je vlastně určena pro děti), ale i tuhle nesmírně pohodovou a chytlavou polohu bylo třeba ukázat. I zmíněný Bárta si občas střihne něco jako "On My Head".
 
Ondřej Ruml volbou bondovky hodně překvapil. Většina by čekala něco od Shirley Bassey, Carly Simon nebo třeba Nancy Sinatra, ale on sáhl po "GoldenEye" Tiny Turner z pera členů U2. V jeho případě ale výsledek dopadl lépe než u Jiřího Zonygy. Trošku si sice ořízl ty úplně nejvyšší polohy, přece jen není rocková babička, ale výsledku to nijak neuškodilo. Rozhodně ale opět udělal něco velmi nečekaného a jeho podání znělo výborně - přesně jak řekli porotci - dokáže jít do hloubky, přitom uchopit písničku s nadhledem a hlavně zcela po svém.
 

X Factor: Vítězem se stal Jiří Zonyga
02.06.2008 07:00, Tomáš Parkan
X Factor se po několika měsících castingů, semifinálových i finálových kol konečně ocitnul na svém vrcholu. Soutěž jako taková přinesla hned několik zajímavých hudebních typů, perspektivních zpěváků a možná i těch, jimž v Americe říkají entertainer. Celkovým vítězem však mohl být jen jeden jediný.
Už počtvrté si Česká republika střihla finále televizní hudební vyhledávací soutěže. Po nikdy nepřekonané a zřejmě i nepřekonatelné první řadě Česko hledá SuperStar, ze které doslova šílel celý národ, a dvou již ne tak výrazných pokračováních to bylo tentokrát poprvé v X Factoru. Ačkoli samotné obsazení vzhledem k posledním dvěma finále nikterak nepřekvapilo - opět proti sobě stál rocker a popař (i když s jazzovým srdcem) a kvalitou i náplní si stálo dosti vysoko
 
Ondřej Ruml jako první nasadil divácký výběr. Mika a především jeho "Grace Kelly" na mě zpočátku působil od diváků jako danajský a možná i poťouchlý dar. Jak řekl Ondřej Soukup, tohle je pěvecky neskutečně těžká písnička a Mika se svými falzety není úplně normální zpěvák. Ovšem způsob, jak si s tím Ondřej nakonec poradil, mi doslova vyrazil dech. Nejenže se s ní popral dokonale pěvecky, dokonce se nezalekl ani těch fistulí, ale působil navíc velmi zábavně a bláznivě, přesně ve stylu tohoto songu. I v jedenáctém kole dokázal překvapit jinou svou podobou, což je velmi interesantní vlastnost. A kdo viděl třeba Mikovo živé DVD, ví, že Ondřej "Grace Kelly" zazpíval mnohem lépe než on sám.
 
Těžko říct, proč si Ondřej Ruml ze všech "svých" písniček vybral právě Gottovu "Stokrát chválím čas". Úplně chápu jeho důvody, že znovu nešel do "Don't Worry Be Happy" Bobbyho McFerrina, ale přece jen jsem čekal něco z toho jazzového repertoáru. Při jeho zpěvu jsem asi pochopil tuto volbu. Je to velmi silný song, který ukázal Ondřejův rozsah a připomněl, že umí hrát i na klavír. Ač působil trošku nervozně, stejně ji vystřihl naprosto přirozeně a s přehledem.
 
Své poslední soutěžní vystoupení si Ondřej Ruml doslova vychutnával se "Somebody To Love" od Queen a lehká stylizace do Fredieho Mercuryho nebyla jistě na škodu. Dovolil si i několik úprav a vlastních postupů, ale na rozdíl od většiny ostatních ty jeho úpravy působily opět zcela přirozeně, jako by tam měly být. A to je Rumlova velmi cenná deviza. Jak jsem napsal už výše, je jen škoda, že někde cestou nepřipomněl ve finále i svoje jazzové zaměření.
 
Poté už přišlo rozuzlení celého včera, v němž si oba pánové střihli duet s Martinou Pártlovou "Hvězdy", kam namíchali ještě melodii z "Ordinace v růžové zahradě" a fragment písničky od Chinaski. Více než skutečným hudebním počinem byla tahle skladba spíš pro uvolnění atmosféry. Po několika videosekvencích už ale Leoš Mareš vyřkl jméno toho, kdo se stal prvním vítězem X Factoru v Česku. Tím už navždy bude Jiří Zonyga.
 
Po předchozích řádcích a vlastně i předchozích komentářích asi nikoho nepřekvapí, když s čistým svědomím prohlásím, že se tak stalo k mé nelibosti. Nezasloužil si to ani za toto kolo, ba ani za soutěž jako celek. Zatímco Ondřej Ruml neustále diváky překvapoval a někdy i hudebně vzdělával, Zonyga až na drobné výjimky jen kopíroval něco, co tu předvedl už David Spilka. Jak jsem již před časem napsal, Ruml naprosto přesáhl soutěž jako takovou a lze očekávat, že jeho hudební počiny budou na velmi vysoké kvalitativní úrovni. Je-li totiž někdo skutečným objevem vyhledávacích soutěží u nás, je to právě on. Koneckonců podstatný rozdíl mezi oběma se paradoxně ukázal až v na úplném konci Kdo s koho, kdy si společně zazpívali "Just A Gigolo". Ruml Zonygu doslova přezpíval. A to rozdílem třídy.
První ročník X Factoru máme za sebou, a pokud se Nova rozhodne pro druhý, těším se opět při komentářích na shledanou.
X Factor - Top 2 - finále, 1.6.2008

www.bleskove.cz


Finále X Factoru je v plném proudu. Včera poprvé zazpívalo dvanáctero finalistů své soutěžní skladby v prvním kole.
Ondřej Ruml
Finále X Factoru je v plném proudu. Včera poprvé zazpívalo dvanáctero finalistů své soutěžní skladby v prvním kole.
Tak tady mi spadla brada na zem a vláčel jsem ji po zemi asi hodinu. Pecka od Beatles s názvem Can't Buy Me Love, ovšem v náročné swingové úpravě byla fenomenálně provedená kapelou i Ondřejem a tímto výkonem se Ondřej dostal v mém soukromém žebříčku do vedení. Bohužel, zároveň je to také příklad té méně líbivé skladby. Něco tak složitého už nemusí "běžný" divák pobrat. Mnoho lidí si k písni ani nedokázalo dupat či tleskat - pro samé změny rytmu. Ale muzikanti u obrazovek museli vrnět blahem. Bravo!
 

Čokoládová noc
Ondřej (zpíval You Are the Sunshine of My Life) už posledně ukázal, kdo je pánem pódií. Kluk, kterého jsem při castinzích tipoval jako trochu lepšího Drdu, zpívá sebevědomě, jistě, čistě a vybírá si náročné kousky. V internetových diskusích se okamžitě vyšplhal na špici žebříčků popularity. Ani svým včerejším výkonem si ostudu neudělal, dovolil si i cestu mezi diváky a zašpásoval si s Gábinou a Ondřejem. Právě tyhle sebevědomé kousky ukazují propastný rozdíl mezi finalisty X Factoru a Superstar. Málokdo ze Superstar by byl od prvních kol takovým jevištním profesionálem. Malou výtku jsem měl jen k Ondrově účesu, ale beru to jako úlitbu tomuto kolu, příště se zas vrátí k normálu.
 
Dnes jsme se od čokolády dostali k popcornu a podívali se na to, jak komu sedí filmové hity.
Ondřej Ruml
Ondřej je tak trochu zjev z jiného světa. Zajímavá barva, kterou mu ale "rozmazávala" přílišná dávka echa (už v minulém díle mě to iritovalo, téměř u všech interpretů). Ondřej sází na netradiční pojetí. Písnička Everlasting Love byla v jeho podání krásně odlehčená, zcela jiná než přeslazené verze chlapeckých skupin.
Tajná zbraň, kterou Ondřej dnes předvedl, je improvizace. Dovede jí zamaskovat i případné intonační nepřesnosti. Petr Janda v hodnocení přiznal: "Co já budu pořád vyprávět?" A já si uvědomil, že taky zrovna přemýšlím, co budu o Ondrovi pořád psát. "Je to výborný," zakončil Janda. A já souhlasím. Ondřej si vybírá věci, které nejsou jednoduché, vkládá do nich svou invenci, jeho pojetí je zcela neprvoplánové.
Otázkou je, jestli jeho zpěv není pro diváky příliš "složitý". Trochu se totiž obávám, jestli si bude schopen najít dostatečné množství posluchačů. Ondřej je jednoznačně výjimečným zjevem soutěže. A nemohu souhlasit ani s názorem poroty, že mu mizí charisma. V mých očích je to "zajištěný" zpěvák, jakási "naše" verze šansoniérských legend Brela a Becauda.
 

Tenhle soutěžní večer X-Factoru byl, myslím, prubířským kamenem. Protože naturelu českého člověka jsou ohnivé a tropické rytmy vzdálené asi jako Havana vzdušnou čárou
Ruml
Don't worry - be happy. Původně Bobby McFerrin, teď Ondřej. Když se místo zpěvu ozvalo mluvené slovo, trochu jsem nechápal. Pak mi to došlo. Ondra si na začátku nahrál všechny hlasy, které potřeboval, protože to prostě nešlo předtočit.
Já se musím přiznat - já tuhle písničku nemám rád. Ale zase rád poslouchám Ondru. Byla to taková zvláštní situace. Protože jsem zjistil, že v jeho podání se mi snad i líbí. Připadal jsem si trochu jako vegetarián, který si od hezké prodavačky koupil párek v rohlíku.
Vytknout mohu snad jen angličtinu. Protože tenhle nesnadný song byl podán technicky velice dobře a interpretačně přesvědčivě. Vesměs u mě platí, že mě víc berou ženské zpěvačky, než jejich mužští kolegové. Ondřej je jeden z mála, který toto mé "přesvědčení" naprosto nabourává. Jeho muzikalita prostě nemá hranic! Ondro děkuji za tvůj dnešní výkon.
 

Nedělní finálový večer X-Factoru se pyšnil podtitulem Československá noc.
Ondřej Ruml
Dle slov maminky měl Ondra skončit jako výtvarník. Díkybohu, nestalo se tak. Jinak bychom přišli o jeden z nejvýraznějších objevů soutěže. Tím pádem by v neděli nemohl zazpívat píseň od Sexy Dancers - Slim Jim.
Ta v jeho podání zněla čerstvě a trochu novátorsky. To především kvůli přínosu ve formě improvizace - tentokrát to byl scat. Pěvecky toho nelze Ondrovi moc vyčítat. Pohybově by to však chtělo trochu propracovanější projev. Ani víc pohybu by této písničce rozhodně neuškodilo.
Ondřej Ruml
Čím to je, že Ondřej Ruml uchopí jakoukoli písničku a vytříská z ní maximum? Tahle mu dokonce seděla mnohem víc, než Slim Jim. Krásná balada, ve které mohl předvést mnohem větší škálu emocí.
Balady totiž patří mezi skladby, které umí Ondra prodat nejlépe. I slovenštinu „zaimitoval" naprosto důvěryhodně. Petr Janda mu vyčetl skok, který „integroval" do vystoupení a já souhlasím - být tam nemusel.
 

V X-factoru zůstalo posledních pět soutěžících, kteří se v neděli večer utkali ve Večeru oživlých legend.
Ondřej Ruml
Tak Smells Like Teen Spirit bych v tomhle podání fakt nepoznal. Rozhodně ne napoprvé.
Swingový háv ho změnil k nepoznání. Příjemné na poslouchání, ale píseň sama o sobě - nuda. Ztratila šťávu, kterou měla v původní verzi. A nezachránil ji ani Ondra, který zpíval, co mu síly stačily.
Závěrem bych si rád trochu postěžoval na dechovou sekci, která Ondřeje doprovázela. Jak by řekla moje kamarádka Olivie - „oni nehráli, oni mu do toho vrzali".
Ondřej Ruml
Kdo ví, kdo tuhle píseň zpíval předtím, ten taky ví, že Ondrovo podání bylo úplně jiné. Stejná byla jen atmosféra, se kterou song Woman interpretoval.
Bylo to takové - něžné. Jen když jsem při psaní občas zvedl hlavu, trochu jsem se lekl toho, jaké obličeje u toho Ondra dělá. A to právě u slov „áj láááv jůů".
Ondřej je citlivý hudebník, který z každého songu dovede vytěžit přesně co potřebuje. Rozhodně netrpí nedostatkem muzikálnosti nebo hlasovou nejistotou. V téhle chvíli soutěže je opravdu těžké cokoli vyčítat. Stejně jako ostatní, i Ondřej se snaží dávat své maximum.
Shrnutí: Příjemný standardní výkon.
 

X-Factor se pomalu ale jistě řítí do svého finále. Americká noc, to byl swing, R'n'B a hip hop. Porota tentokrát už rozhodovací právo neměla, vyřazovali pouze diváci.
Ondřej Ruml
Meteorologická předpověď pod názvem Raindrops Keep Falling On My Head byla příhodně zvolenou možností pro nedělní večer. Venku totiž celý den nepřestávaly zlobit kapky deště.
Ondřej se tentokrát představil s banjem v ruce a bylo vidět, že s tímto instrumentem jsou už nějaký ten pátek kamarádi. Místo hlasové improvizace do svého vystoupení zařadil mezihru na pětistrunné "brnkátko".
Skladbě nebylo nutné pěvecky nic vytýkat. Ondřej každým výstupem potvrzuje, že toho má v sobě má hodně - nejen talent, ale i letitý dril. Při každém svém vystoupení působí, že snad neexistuje nic, co by ho mohlo překvapit.
Jediná výtka - píseň nebyla ani swingová, ani R'n'B a už vůbec ne hip-hopová. Nicméně, díky Ondrovu banju se do ní Ameriku dostat povedlo.
Ondřej Ruml
Tento výstup byl překvapením ve stylu názvu písně - Rise And Fall neboli Vzestup a pád. Bylo to totiž o poznání horší vystoupení, než Raindrops, počínaje už pískáním na začátku.
Už to, jak Ondřej vypadal, byl náznak toho, že tohle nebude zrovna jeho šálek čaje. Mám pocit, že tentokrát trochu haprovaly i texty, ale chvílemi mu nebylo rozumět, proto mohu (jednoznačně od)soudit jen těžko.
Mám pocit, že tohle byl jeho nejnepovedenější song celé soutěže. Tím samozřejmě nechci říct, že to bylo špatné, to nikoliv. Jen mám v živé paměti skladby, které mu sedly víc nebo ve kterých úplně "zahvězdil".
 

X-Factor vyhrál Jiří Zonyga. Získal milion a smlouvu
Ondřej Ruml (výběr posluchačů Evropy 2)
Květinky, barvičky a trochu ztuhlý Ondřej Ruml provázely provedení písně Grace Kelly z repertoáru zpěváka, který si říká Mika.
Možná by to chtělo trochu víc interakce s tanečnicemi, které Ondru doprovázely na jevišti. Ondřej sice dělal to, co mu předepisoval choreograf, ze začátku však vypadal trochu „nepřítomně".
Pěvecká stránka byla naprosto v pořádku, řekl bych. Ondřej opět dokázal, že s přibývajícími finálovými koly dovede překvapit a vždy předvést něco nového - teď kupříkladu falzety, kterými se zpěvák Mika proslavil.
Pěvecká práce s mikrofonem jeho výkon po zvukové stránce výrazně podpořila. Kromě toho se Ondra v průběhu soutěže naučil jednu velice důležitou věc - hrát na kameru.
Ondřej Ruml (skladba z předchozích finálových kol)
Balada Stokrát chválím čas s klavírním doprovodem zazněla v Karlově noci.
Ondřej v ní měl možnost předvést hned několik poloh. Z počáteční balady postupně gradoval, opustil piano i jemné tóny a konec jeho písně zněl téměř jako závěr heroické ódy na lásku.
Stokrát chválím Ondru za jeho výkon.
Ondřej Ruml (píseň podle vlastního výběru)
Pro finálový večer byla Ondrovi vybrána písnička od legendy Queen, zpívaná kým jiným než Freddie Mercurym. Jinými slovy interpretem, na kterém si už v soutěži vylámala zuby Kamila Nývltová.
Stejně jako to bylo u Freddieho, i Ondřej si jako svou rekvizitu vybral tyčku stojanu na mikrofon.
Jeho pojetí však bylo zcela jiné, než originál. Přesto musím přiznat, že se mi jeho vysílání líbilo. Energie, kterou Ondra při vystoupení do publika posílal, válcovala a brala s sebou vše, co jí přišlo do cesty.
   
www.gorilla.cz                                                                                                                                                      

Ondřej Ruml
The Beatles - Can't Buy Me Love
Konečně! Konečně někdo, kdo to zkusil po svém a navíc ve swingové úpravě - a i když si nemyslím, že zrovna tohle bylo to správné kolo, kdy to zkusit, Ondřej tím určitě nic neztratil. Předvedl se jako vynikající zpěvák a showman, oproti castingům udělal asi největší skok a společně s All X je to snad jediný člověk, kterého si dokážu představit i v zahraničních verzích, kde je laťka kvality nastavená výš. Thumbs up, právě získal fanouška.
Petr Janda: Vy vlezete na jeviště a všichni vědí, že přišel výborný zpěvák. Mně se to velmi líbilo, mě jste překvapil.
Gábina Osvaldová: Ondřej úžasně zpívá, hraje virtuózně na pětistrunné banjo a kolegům hledá ty nejlepší písničky. Je takovej čestnej.
Ondřej Soukup: Vy jste nesmírně odvážný, protože to byla píseň, která nevím jestli bude oslovovat majoritu posluchačů, ale bylo to fantastický.
 
Ondřej Ruml
Stevie Wonder - You Are The Sunshine of My Live
Ondřej miluje swing, to je dobře - už se nám chlapec profiluje a pokud dojde na metalové kolo, ještě to bude s jeho přístupem sranda:-) Líbí se mi, že se nebojí riskovat a experimentovat - ať už jde o účes, výběr a úpravu písní nebo třeba to, že tentokrát dorazil při zpěvu až ke Gábině. Hezký výkon, i když trošku monotónní, chtělo by to občas zabrousit do výšek. Nic to ovšem nemění na tom, že Ondra je pro mě začínající český Michael Bublé - a v tuhle chvíli kandidát do finálové TOP 3.
Petr Janda: To byl úžasnej výkon. Jsme ve finále, tady už jsou všichni hodně dobří. Máš to celý dobře vymyšlený. Bylo to krásný, gratuluju, jen jsi neměl tak dlouho ukazovat záda.
Gábina Osvaldová: Mně Ondřej ještě nezklamal, akorát jsem si chvilku myslela, že chceš bonbon.
Ondřej Soukup: Zpěv, výběr písničky, to bylo všechno výborný. Ale jít sem a Gábině zpívat You are sunshine of my live...to by měl zpívat někdo jiný. (Ondřej se pokouší vtipkovat.)
Leoš Mareš: Král kolonád hadr.
 
Ondřej Ruml - Everlasting Love
Hezké, příjemné, ale pro mě trochu nuda. Ondřej by měl zkusit něco výrazně jiného a nebo by si měl vybírat věci, na kterých se může víc předvést. Tímhle asi nováckého diváka neudolá a obdivovatele arteficiálních věcí taky ne. Plusový bod za odvážný pokus o improvizaci (byť nevydařenou).
Petr Janda: Trošku jste se zaplet do té improvizace, líbí se mi že si vybíráte takový těžký, neprvoplánový věci, to je opravdu velký riziko pro nováckého diváka.
Ondřej Soukup: U tebe je strašně důležitý, jakou píseň si vybereš. Refrén téhle písně je mainstremový, popový a tobě sedí ty náročnější, arteficiální věci (Nejpřesnější hodnocení večera).
 
Ondřej Ruml - Stokrát chválím čas
Touchdown! Ondřej znovu potvrdil svoje kvality a od jemného začátku do rozmáchlého konce předvedl, jak s písní pracovat po svém, jak ji ozvláštnit, gradovat, v dobrém slova smyslu si ji přivlastnit. Trošku mi vadí jeho malý rozsah, ale to je mikroskopická chyba, kterou kdyby odstranil, mohl by být skoro tak božský jako KájaJ A to by česká scéna asi neunesla.
Petr Janda: Ty mě prostě bavíš, bylo to strašně krásný.
Ondřej Soukup: Já jsem si říkal, jejda Elton John, kdyby se mu podařilo jít v jeho šlépějích, tak by to bylo dokonalý. Muzikantsky ti není co vytknout, přál bych ti jen, abys měl něco, co by ty lidi šlehlo a abys měl písničky, kterýma je oslovíš.
Ondřej Ruml - Mám tě pod kůží
Hezké, ale občas by to chtělo trochu víc Sinatrovsky rozbalit. Silný hlas Ondřejovi chybí, nevím nevím, jak by držel s big bandem krok. Hodně komorní, příjemné a vlastně moc hezké, jen z toho asi nikdo nepadl na zadek.
Petr Janda: Vybrat si takovouhle písničku v roce 2008 je dost riziko, ale já ti držím palce.
Gábina Osvaldová: Mně se líbí, že to zvládneš vždycky s nonšalancí a noblesou.
Ondřej Soukup: Mně se na tobě líbí, že děláš netradiční věci, ty jsi ozdoba této soutěže, jsi nestředoproudý typ, vybíráš si nestředoproudé věci a jsem rád, že jdeš dál, že lidi poznají, že je to dobrý. Mně to trošku přišlo jako Milan Chladil revival, myslel jsem, že tam dáš něco současnýho, že se mě to dotkne ještě víc.
 
Ondřej Ruml - Don't Worry, Be Happy
Pro takovéto momenty má smysl se ještě vůbec na X Factor dívat. Toto není estrádní šašek v dalším ze svých četných převleků, toto je poctivý muzikant v akci. Zaplaťpánbůh, že se mu podařilo prosadit vokálně samplovací sólo bez kapely, navíc s písní, která je na to přímo stavěná. Jediné, co mu chybí, je hlas - jeho zpěv je spíš tak muzikantsky přibližný a obyčejný než zpěvácky dokonalý a prvotřídní. Ale to byl při té muzikálnosti a opravdovosti (které se jinak v předchozím průběhu X Factoru zoufale nedostávalo) celkem nepodstatný detail. Za sympatické převedení klubové atmosféry na komerční obrazovku uděluji první čestné uznání.
Petr Janda: Ty jsi nasadil teď takovou laťku, že se obávám, že už to nikdo do konce soutěže nepřekoná. To bylo něco tak úžasnýho... Tvá muzikálnost je absolutně bez hranic.
Ondřej Soukup: To bylo opravdu fantastický. Já si dovedu představit, jak je to těžký, protože tam musí být absolutní synchronizace, aby ti to vyšlo přesně.
 
Ondřej Ruml - Slim Jim
Skvělá píseň, ale ne pro Ondřeje. Za grimasy, které předvedl, by se nemusela stydět ani Baba Jaga Kostěná noha, navíc definitivně prasklo, že Ondra nemá dvakrát výraznou barvu hlasu. Naštěstí má ale výrazné hudební cítění, čímž tuhle hitovku o šikovném oplodňovači jakž takž zachránil.
Petr Janda: Ty zpíváš prostě skvěle, i ten scat se ti povedl.
Ondřej Soukup: Je strašně dobře, že jsi tady v té soutěži. Hudební inteligence je určitá nadstavba, která je občas docela dobrá a dodává celému tomu oboru větší hodnotu - a ty ji máš.
 
Ondřej Ruml - Čím to je?
Je zajímavé, že se o tom moc nemluví, ale tohle byl pro mě další důkaz toho, že Ondřej nemá zrovna vysoký rozsah. Tentokrát se s tím ovšem popral slušně, v jednu chvíli z jedné části pódia na druhou skočil, dal do toho hromadu energie a výšky nahradil emocemi ve výrazu. Jo, když už se z něčeho vylhat, tak takhle. Už měl ovšem lepší večery.
Petr Janda: Ten skok jsem nepochopil, ale jinak nádherný.
Gábina Osvaldová: Asi se mu chtělo skočit, je to civilní a přitom tam nacpeš veškerou tu energii, která tam má být.
Soukup: To byl skok Tarzana, který před tím absolvoval tříměsíční dietu.
 
Ondřej Ruml - Smells Like Teen Spirit
Když už je řeč o odvaze, tak na tu je specialista Ondřej. Tentokrát to ovšem byla špatná volba písně. Když už legendy a swing, mohl Ondřej rovnou sáhnout po nebožtíkovi Frankiem Sinatrovi, tohle je totiž hodně rozporně přijímaná verze i v podání Paula Anky, který navíc ono ,,hello" přece jen dává zajímavěji a swingověji. Rádoby vtipné poskakování uklízeče okolo tomu taky nepomohlo, chyběly už jen roztleskávačky s bujným ochlupením v podpaží, abych si myslel, že k nám zavítal Weird Al Yankovic. Body ovšem Ondřej pořád sbírá tímt, že swing prezentuje na Nově a v hlavním vysílacím čase.
Petr Janda: Jediný co bych ti vytknul, s tou piruetkou sis mohl ještě vyhrát.
Gábina Osvaldová: Ondřej dokazuje, že tenhle druh muziky není mrtvej a vyčichlej. Kdybys náhodou vypad, tak si můžeš v Železný Rudě otevřít krámek s plyšákama.
Ondřej Soukup: Je úžasný, jak se z antihvězdy stala hvězda. Vypadáš u toho jak závodního pavouk, ale je to skvělý.
 
Ondřej Ruml - Woman
Dobrá volba Lennonovy písně, která není tak provařená jako třeba Imagine, ale přesto dokáže zaujmout na první poslech. Po dlouhé době dal Ondřej výšky, přesvědčivé ovšem nebyly. Jeho zpěv kvůli malému rozsahu a nevýraznému hlasu občas působí lehce unyle, což naštěstí umí Ondra prodat jako záměr a nonšalanci smíchané se svým vlastním hudebník názorem. Standard, který by si ale zasloužil víc procítit (místo cuchání vlasů nevinným fanynkám). A s tou šálou vypadal jak Hana Hegerová.
Ondřej Soukup: Víš, co je pěkný, jak ty neděláš čistou kopii originálu a zpíváš po svým.
 
Ondřej Ruml - Raindrops Keep Falling On My Head
Jdeme do finále, Ondra vytasil dlouho zmiňovanou zbraň hromadného ničení konkurence - banjo. Ivan Mládek zaplesal, společně s ním Petr Janda a výsledek? Ondrův standard, postavený na dobrém výběru písně a originálním zapojení sóla na banjo (které tam ale hudebně moc nezapadalo). Možná je to tím, že tuhle písničku znám jako své boty a Ondra nebyl výrazově tak přesvědčivý jako originál, ale nebýt banja, tak pro mě nuda.
Petr Janda: Bylo to moc hezký. Seš finalista a bylo to jak to má být.
Ondřej Soukup: Nasadil jsi hodně vysoko laťku.
Ondřej Ruml - Rise and Fall
Ondřej znovu předvedl, že výšky dokáže dát, jinak jeho projev ale silně zaostával i za tím, co nabízela doprovodná skupina. Možná je to tím, že Sting má tak specifický lehce melancholický projev a Craig David je technicky lepší zpěvák, tohle byl každopádně nevýrazný a po všech stránkách slabý odvárek bez atmosféry.
Peter Janda: Začnu tím, co se mi moc nezdálo - kulichem. Ta písnička mě neoslovila, ta modulace - tam ses trefil a byla to ukázka toho, že tvoje limity jsou neomezený. Všechno strašně zvládáš, až z toho jde hrůza.
Ondřej Soukup: Tys to zazpíval skvěle, ale ten swing byl veselejší, ten rap a r´n´b jsou smutnější.
 
X Factor: Jaký byl finálový večer?
Rocker z kamionu překvapivě přejel hudebního chameleona.
Ondřej Ruml - Grace Kelly

Skeptikům, kteří tady přes týden prorokovali, že TOHLE Ondra nemůže dát, vytřel zrak nejen tím, že to dal, ale dokonce v původní tónině. To je přístup hodný finále. Diváci možná ani netušili, jak geniálně Ondrovi Mikův hit vybrali - je přesně v jeho rozsahu, nad géčkem (Ondrovým běžným stropem plným hlasem) se láme do falzetu, který je Ondrovým výtahem do efektních doučárkovaných pater. Ta fistulka sice hraničila s hurvínkovskou komikou, známou i z finále u sousedů (Vilovi Bee Gees), ale v tak jízlivě ironické, hravě střelené písni to nebylo tak od věci. Celkové pojetí Ondra jako vždy swingově uhladil, ale toho Freddieho v předělu dal správně zdrsněně. Velmi dobrý začátek finále.
 
Ondřej Ruml - Stokrát chválím čas
Finálový Ondřej je hlasově v lepší kondici než před dvěma měsíci, kdy svého oblíbeného Gotta zpíval poprvé. Snad proto si jej pro finále zvolil jako svůj nejzásadnější kus v soutěži. Takový majstrštyk si zaslouží suverénnější provedení. A vskutku, v druhé šanci se vyhnul všem zakolísáním ve vyšších tónech, se kterými minule zápasil, i ten závěrečný dlouhý tón byl výborný. Vyznění bylo mohutnější i uvolněnější, to dobré přitom zůstalo věrně a přesně zachováno - stylová provorepubliková výslovnost samohlásek v úvodu i detailně nacvičené spontánní pochody ku i od klavíru (kterým předcházel stylový akční příchod tunelem - abychom nezapomněli). Tentokrát se to Ondrovi opravdu povedlo, až mě děsí, že zrovna TOHLE pro mě bylo nejlepší vystoupení večera.
 
Ondřej Ruml - Somebody To Love
Když Petr Janda před pár týdny mluvil o tom, že na Poctě Freddiemu Mercurymu jediná ze zpěváckých hvězd, která se s Freddiem popasovala důstojně, byl George Michael, asi netušil, že právě tu „jeho" Somebody To Love bude ve finále zpívat i Ondřej. Ten využil hlasové kondice a plným hlasem bez problémů šplhal i na jednočárkované á, které je pro něj jindy hlasovou konečnou. V zajímavém kostýmku a s rekvizitou, kterou invenčně používal tu jako sukovici, kterou hrozí vzteklý důchodce, tu jako golfovou hůl či sadomasochistický bičík, Ondra rockovo-gospelovou klasiku zazpíval solidně, ostudu si, na rozdíl od mnoha jiných, kteří se o Queeny pokouší, neutrhl. Oproti originálu sice slabší, posadil si to o tři půltóny níž, ale tou muzikalitou... Nesmírnou... On si ty výsledky zajistí. Takže uspěl. Koule to však nemělo ani zdaleka takové jako následné Leošovo extatické juchání, že TOHLE JE FINÁÁÁÁLEEE!!!!!! No, Leoši, příště se radši drž toho vtipkování s porotou, to je tvoje parketa.
Ondřej Ruml - Somebody To Love

Když Petr Janda před pár týdny mluvil o tom, že na Poctě Freddiemu Mercurymu jediná ze zpěváckých hvězd, která se s Freddiem popasovala důstojně, byl George Michael, asi netušil, že právě tu „jeho" Somebody To Love bude ve finále zpívat i Ondřej. Ten využil hlasové kondice a plným hlasem bez problémů šplhal i na jednočárkované á, které je pro něj jindy hlasovou konečnou. V zajímavém kostýmku a s rekvizitou, kterou invenčně používal tu jako sukovici, kterou hrozí vzteklý důchodce, tu jako golfovou hůl či sadomasochistický bičík, Ondra rockovo-gospelovou klasiku zazpíval solidně, ostudu si, na rozdíl od mnoha jiných, kteří se o Queeny pokouší, neutrhl. Oproti originálu sice slabší, posadil si to o tři půltóny níž, ale tou muzikalitou... Nesmírnou... On si ty výsledky zajistí. Takže uspěl. Koule to však nemělo ani zdaleka takové jako následné Leošovo extatické juchání, že TOHLE JE FINÁÁÁÁLEEE!!!!!! No, Leoši, příště se radši drž toho vtipkování s porotou, to je tvoje parketa.
 
Opravdovým překvapením byl nakonec finální výsledek: vítězem se i přes favorizování Ondřeje stal Jiří. Myslím, že velkou roli v tom sehrály sympatie, rocker z lidu působí příjemněji než ambiciózní swingař, který už mnoho diváků začínal nudit.
 
Konec dobrý, všechno dobré

X Factor skončil a i když s ním Nova díru do světa neudělala, určitě je to oproti nepovedené SuperStar pokrok. Kvalita finálových kol měla vzestupnou tendenci, finále nebylo vůbec špatné, dočkali jsme se zajímavých vystoupení, Leoš vychytal své mouchy a i porota, ačkoli jsem měl celý večer, stejně jak ve všech předchozích kolech, dojem, že je nadopovaná rajským plynem (ze všeho nesmyslně nadšená, jednostrannou chválu nezastínil ani mráček pochybnosti, údajný souboj zpěváckých titánů to podle mě určitě nebyl), občas dovedla vtipně zaperlit. V dálce dokonce kdosi zahlédl i ztracenou Mendělejevovu opičku.
I když pro mě byl jednoznačně lepším zpěvákem Ondřej, oba finalisté mají dobře našlápnuto. Jiří má své rockové CD jisté, pokud dá dohromady kvalitní repertoár, může i zaujmout. To řekne čas, ale i Ondra dal svým finálovým výběrem oblíbeného interpreta jasně najevo, kterým směrem se bude dál ubírat - Ondra nám to řekne písní. Tak se budeme těšit.
 
 
www.idnes.cz

Ondřej Ruml (You Are the Sunshine of My Life) předvedl velmi sebevědomý výkon už minule a laťku si nyní rozhodně nesnížil. Výlet do publika i malá herecká etudka s Ondřejem a Gábinou jeho vystoupení osvěžily, i bez toho by to ale jasně byl jeden z nejlepších výkonů večera.
 
Ondřej Ruml (Everlasting Love/Deník Bridget Jonesové 2: S rozumem v koncích) ví, že jeho síla je ve swingu a jazzu, proto si zatím v každém kole zvolil aranžmá, které je posunuté právě směrem k těmto žánrům. Ondřej vypadá, jako kdyby se na pódiu narodil, pánové mu obdivně tleskají, dámy omdlévají, když na ně pohlédne, ale jeho úspěch může být ošidný. Jak rychle jeho hvězda vylétla, tak rychle může zhasnout - příliš mnoho jazzu může nakonec diváky unudit. Snad příště nedá jazzovanou Včelku Máju.
 
Ondřej Ruml (zpíval Stokrát chválím čas) patří k lidem, kteří si přízeň diváků X Factoru vybudovali raketovou rychlostí. Naštěstí pochopil, že jazzu už bylo dost, a tak předvedl notně středoproudovější záležitost, přičemž ale udržel laťku, kterou si sám nastavil pekelně vysoko. Celkovému skvělému dojmu pomohl i efektní úvod, při němž se Ondřej sám doprovodil na klavír.
 
Ondřej Ruml (zpíval Mám tě pod kůží) opět zabrouzdal do oblasti jazzu a zvolil skladbu Franka Sinatry, navíc v ne tolik líbivém českém překladu. A kupodivu, diváci, do kterých by nikdo neřekl, jak se jim jazz zalíbí, hlasují jako diví. Jazzmani si pak pochvalují, jakou osvětu Ondřej jazzu dělá. Bez něj by si ho většina puberťáků snad ani neposlechla. Ondřej opět podal výkon, při kterém se tajil dech, jako bonus k němu přidal i vtipnou scénku s tanečnicí. Někomu je zkrátka shůry dáno.
 
Ondřej Ruml (zpíval Don´t Worry, Be Happy) nasadil vysokou laťku hned v prvním kole a od té doby si svůj vysoký standard drží. Skupině All X patrně záviděl, že se umí doprovodit sama, i bez Pajky Pajk, a tak na nedělní kolo dorazil vyzbrojen looperem, což je přístroj, který umí přes sebe vrstvit zvuky a vyrobit z nich smyčku. Ondřej si sám vyrobil podklad pod svůj zpěv, potlesk publika a obdivná slova porotců pak nebrala konce.
 
Ondřej Ruml  (zpíval Slim Jim a Čím to je) si v minulých kolech nastavil laťku neuvěřitelně vysoko. Jak minule prorokoval Petr Janda, ten výkon už asi do konce soutěže nikdo nepřekoná. Bohužel ani Ondřej sám nebyl tentokrát tak přesvědčivý jako posledně. S fenomenálním Danem Bártou se může srovnávat jen těžko, Čím to je zase trochu utrpělo kvůli nepovedené slovenštině. V cizích řečích se dá leccos zakamuflovat, ale slovenština je nám stále tak blízká, že je v ní každá chybička ihned slyšet. Suma sumárum - žádná sláva, Ondro. Neurazils, nenadchnuls.
 
Ondřej Ruml (zpíval Smells Like Teen Spirit a Woman) se pro tento večer rozhodl být sladký a příjemný. Dokázal to i tím, že si sice vybral ostrou a naléhavou píseň od Nirvany, ale v aranži, kterou této skladbě dal Paul Anka. Zaplaťpánbůh (či jiná vyšší bytost) že se ale vyvaroval těch neskutečně cukrkandlových úsměvů, které této neveselé písni dal ve svém vystoupení Paul Anka. Cukrkandl se ale přeci jen konal, a to ve druhé Ondřejově skladbě. John Lennon měl sice široké srdce plné lásky, ale v jeho podání mi Woman zní přeci jen trochu důstojněji. Ondřej tím jasně ukázal svoji slabinu - střední proud a popina mu nesluší. Fanoušci jej samozřejmě podrželi a dobře udělali, protože v příštím kole se bude zpívat swing, a to je Rumlova parketa.
 
Ondřej Ruml (zpíval Raindrops Keep Falling on My Head + Rise and Fall) pochopitelně exceloval v první, lehce swingové filmové melodii. Protože jde o skladbu z westernu, doprovodil se k tomu na banjo. Píseň obohatil i o kousek country. Sice se to do ní moc nehodilo, ale když Gábina Osvaldová pořád vychvaluje Ondřejovu hru, zřejmě se usnesli, že je pravý čas hbité Ondrovy prstíky předvést.
Zato druhá skladba byla bída a utrpení. Stingovský začátek písně byl ještě docela v pohodě, ale na zbytek je Ondřej málo černoch. Nic naplat, černošský styl zpěvu, frázování, výslovnost, to vše hraje v některých písních velkou roli a Ondřejovi se v tomto případě nepodařilo originálu ani přiblížit. Mamutí fanouškovská základna jej ale podržela ve hře, takže, Ondro, oddychni si, už nic takového víckrát zpívat nemusíš.

 

X Factor a milion v kapse má Zonyga. Proč?

Ondřej Ruml
Grace Kelly/Mika - kdo slyšel tuto píseň jen z rekapitulací, ten si musel myslet, že se snad jedná o nějakou šmoulí píseň. Grace Kelly je ale pekelně těžká zkouška, to už snad není ani pěvecká maturita, to je boj o doktorandství. Zazpívat ji stejně jako Mika mi přišlo nemožné, Ondřej to zvládl naprosto dokonale a stal se pro mě vítězem hned první skladbou.
 
Stokrát chválím čas/Karel Gott - po šílenosti od Miky si Ondřej trochu odpočinul u znatelně středněproudnější skladby. Diváci (i Leoš) se možná divili, že nesáhl raději po Don’t worry, be happy, ale Ondřej nejspíš usoudil, že jeho mcferrinovský výkon i tak nebude zapomenut, a raději vystřihnul zamilovanou píseň božského Káji. Co k tomu dodat? Snad jen to, že posluchači už se těší na božského Ondřeje, kterak zamíchá českými slavíky.
 
Somebody To Love/Queen - písní podle svého vlastního výběru udělal Ondra radost příznivcům rockovější muziky. Mercuryho hlas byl sice jedinečný, ale připadá mi, že i Ondrův začíná  být stále více vyprofilovaný, a i když se mi zpočátku zdál příliš neutrální a nevýrazný, přišla jsem mu velice rychle na chuť. Sahání na Queeny už se v této soutěži několikrát nevyplatilo, Ondřej se toho ale nebál a risknul to. Nezvítězil a milion si neodnesl, ale jasně ukázal té své polovině diváctva, co vše se od něj dá očekávat.
 
Konečné slovo
Můj osobní dojem z finálového boje? Pro mne vyhrál po hudební stránce Ondřej, po stránce osobních sympatií Jiří. Jak řekl i Leoš, nejlepší by bylo, kdyby vyhrál Runyga, dvojjediná bytost složená z obou finalistů. Ale jak už bylo řečeno mnohokrát, v podstatě zvítězili oba, pouze jeden z nich navíc dostal milion. Šanci a startovní pozici mají ale oba obdobnou a teď už je jen na nich, jestli se budou umět prosadit i bez další televizní podpory. Špatných příkladů promarněných šancí už existuje díky SuperStar docela hodně. Poučí se Jiří s Ondřejem z krizového vývoje a nezahodí nastartovanou kariéru? Na to už si musíme počkat déle než jen do příští neděle
 
SCALEX

Scalex: Kdo se zadusil popcornem? Divoké kočky a Dante
Ondřej Ruml - zatímco All X si bez doprovodné kapely poradí, pro ostatní zpěváky jsou Kumžákovy aranže hybnou silou. Speciálně to platí v případě Ondry Rumla, který si vybírá zjazzované verze skladeb a k tomu potřebuje kvalitní muzikanty. Tentokrát si s muzikanty z Pajky Pajk dokonce i trochu jazzově zaimprovizoval. Ondřej je králem pódií, působí naprosto civilně a přirozeně, není v něm ani náznak nějaké křeče. Možná proto se o něm v diskuzích mluví jako o favoritovi soutěže. Jen trochu pozor na ten jazz. Mohl by se lidem časem oposlouchat, chtělo by to alespoň pro jednou výlet do jiného žánru.
 

Scalex: Pro Pavlínu přišla noc zlomených srdcí o kolo dříve
Ondřej Ruml (Stokrát chválím čas) - Stokrát chválím Ondřeje. Úvod písně si sám doprovodil hrou na klavír, což bylo originální, zároveň ale od něj včas vstal, aby se o gradaci písně postarala kapela a on se mohl plně soustředit na zpěv, v jeho případě bezchybný. Porota se rozplývala v superlativech a já se rozplýval před obrazovkou. Hudební fajnšmekři si přišli na své v minulých třech kolech, dnes udělal Ondřej krok blíže k většinovému posluchači (aniž by tím ubral na kvalitě) a opět si upevnil svoji pozici mezi nejlepšími hráči X Factoru. Když si vzpomenu, jak jsem ho při dílech ze soustředění podceňoval, potřeboval bych popel ze středně velké tepelné elektrárny, abych si dostatečně posypal svoji škebli
 

Scalex: Noc zlomených srdcí zlomila vaz Aničce
Ondra Ruml se zase rozhodl konkurovat chlapcům z All X a svůj jazzový kousek okořenil vtipnou etudkou na téma lámání srdce.

Ondřej Ruml (Mám tě pod kůží) - Moc by mne zajímalo, jak dlouho to ještě Ondřejovi bude procházet. Vybírá si skladby složité, jazzové, přestože ví, jak menšinový žánr to je. Ale risk se mu evidentně vypatil, Ondra má swing pod kůží a diváci mu zobou z ruky. Navíc se po pódiu pohybuje velmi sebevědomě a je schopen nacvičit si i pěknou rozvernou scénku s tanečnicí. A k vyjádření mu stačí trocha tance, gesta a mimika. Mám strach začít o něm psát jako o favoritovi soutěže, protože tací lidí se doposud záhy ocitli v Kdo s koho. Kterémužto programu by se Ondřej ještě nějakou dobu mohl vyhýbat. Za svůj výkon si to rozhodně zaslouží.
 

Scalex: Po banánové slupce uklouznul David Gránský
Ondřej Ruml (Don´t Worry, Be Happy) - Když jsem se dozvěděl, že si Ondřej vybral tuto píseň, dost jsem se vyděsil. Ta se totiž nedá zazpívat jinak než jako originál a já se bál, že Ondřej nebude mít prostor předvést svoji osobitost. Setsakra jsem se mýlil. Za použití sampleru si Ondra postupně přímo na pódiu připravil podklad pod svůj zpěv, vrstvil basování, rytmické prvky i falzetový trojhlas, při němž mi obdivem lezly uši z důlků. Takové vystoupení je neuvěřitelně náročné na přesnost. Když se umáčknete o pár desetin vteřiny, vše se rozhodí a vznikne neposlouchatelný chaos. K ničemu takovému naštěstí nedošlo a Ondřej si opět upevnil pozici jednoho z nejmuzikálnějších účastníků soutěže.
 

Scalex: Za 5 dvanáct neprošli celnicí
Ondřej Ruml (Slim Jim) - role vesmírného inseminátora v stříbřitém obleku se Ondra zhostil dobře, tančící těhule byl bizarní dramaturgický nápad, který se ale k této písni dokonale hodil (kdo si pamatuje onen starý klip s Aňou Geislerovou v roli "Pátého elementu", ten ví, že jde opravdu o pořádnou švihlost), jazzový scat v mezihrách zvládl Ondřej tak dobře, že Scatmanu Johnovi by nezbylo než žebrat na Karlově mostě, jediný problém, který jsem s touto skladbou měl, byl v malé síle Ondřejova hlasu. Ondřej je velice muzikální, nadaný, muž obrovského talentu, ale bohužel mu příroda nenadělila optimální hlas. V porovnání s Danem Bártou tedy nutně pokulhává a je to obrovská škoda, protože to je něco, co už zpěvák nemá šanci nijak ovlivnit. Ondrova síla spočívá v něčem jiném a on bude do budoucna muset velmi pečlivě volit složení svého repertoáru.
 
Ondřej Ruml (Čím to je) - Do této skladby od skupiny No Name se Ondřej opřel víc než do Slim Jima - byť jde o komornější skladbu - a dokonce si občas dovolil i lehký chraplák. Slovenština byla trochu slabší než u Martiny, ale pořád to bylo na akceptovatelné úrovni. Když si ale vezmu obě Ondřejova vystoupení, přišlo mi, že tentokrát se ke své obvyklé laťce ani nepřiblížil. Na vyřazení to nebylo, ale musí počítat s tím, že když dlouho podával výtečné výkony, že se to teď po něm bude chtít pokaždé.
 

Scalex: Americké vízum nezískala Martina Pártlová
Ondřej Ruml
Raindrops Keep Falling On My Head - swingově laděná pecka ze známého westernu je oblíbenou skladbou soutěžících snad ve všech pěveckých soutěžích. Vybírají si ji hlavně ti, kteří srdcem tíhnou spíše k jazzu. Ondrovi padla jako ulitá a zazpíval ji s naprostým přehledem. Navíc se sám doprovodil na pětistrunné banjo a přidal si i malou country vložku, která mi přišla dost nepatřičná, i když jde o westernovou muziku. Ondra sice předvedl své muzikantské schopnosti, ale zcela rozbořil atmosféru původní skladby.
 
Rise And Fall - hit Stinga a Craiga Davida je postavený na kontrastu dvou hudebníků s trochu odlišným přístupem a to se v jednom člověku napodobuje velmi těžko. Stejně jako Craigův způsob frázování a jakéhosi odsekávání slov. Spolu s neslušivým kulichem nám tedy Ondřej alespoň dal jasně najevo, kudy se jeho hudební budoucnost rozhodně ubírat nebude. A je to dobře, dalšího r’n’b nýmanda tahle země doopravdy nepotřebuje. Ondra může mnohem lépe bodovat ve svých oblíbených disciplínách.
 

X Factor: vyhrál Jiří Zonyga!
Je dobojováno. Hlasování skončilo. Finálový večer X Factoru vyhrál Jiří Zonyga. Máme video!
 
Měli jsme noc čokoládovou, ohnivou, popcornovou či noc oživlých legend, ale to vše spělo k noci poslední, závěrečné, finálové. Jiří a Ondra se po půl roce od chvíle, kdy poprvé předstoupili před porotce, dostali k cíli. Jednoho z nich čekalo vítězství, druhý ale není poražený. Nezískal milion, nezískal jistotu nahrávací smlouvy, ale srdce (a uši) posluchačů už dávno má a to je vemi důležitá deviza.
Ondřej Ruml

Grace Kelly - neskutečně obtížná skladba pro zpěváka s nadprůměrným hlasovým rozsahem. Na této písni by se vysekala spousta jinak velmi dobrých zpěváků. Ondřej ji ale dal s přehledem a jen těžko by se mu dalo něco vytknout. Diváci projevili při volbě této skladby velmi zajímavý vkus a bylo vidět, že je jim jasné, že pro Ondřeje se hodí právě takováto výzva. Tomuto se nedá než aplaudovat vestoje.
 
Stokrát chválím čas - když jsem poprvé slyšel, že Ondra nedá Bobbyho, ale sáhne po Karlu Gottovi, říkal jsem si, že nevím, jestli je to dobrý tah. Ale Ondřej tuhle skladbu (a velký zlatem oceněný mistr mi doufám promine) podle mne zpívá lépe než Gott. Lépe se k němu hodí. Ondra navíc zabudoval i vlastnoručním doprovodem na klavír.

Somebody To Love - další výlet ke Queenům se Ondrovi také náramně povedl. Občas si dokonce na pódiu dovolil i trochu „vojenské“ chůze ve stylu Mercuryho. Opět podal výkon, o kterém se nedá říci nic špatného. Samozřejmě až na nižší sytost Ondřejova hlasu, což je ovšem snad jediný jeho handicap.
 

www.novinky.cz
 

X Factor vstoupil do finálové fáze
Jednoznačně nejoriginálnějším zjevem celé soutěže se stal Ondřej Ruml, jenž si navzdory svému mládí vystřihl Beatles a ještě k tomu ve swingové úpravě. Svou nekomerční rozevlátostí se však, obávám se, trochu minul s cílovou skupinou X Factoru a vlastně i celé TV Nova.
Takové mezižánrové coververze mohou ocenit muzikanti a hudební kritici, ale co děti a teenageři přilepení k mobilům, odkud posílající své SMS hlasy?
 

X Factor: čokoláda, místy s bílým povlakem
Průměru se však vymykalo především to, co předvedl Ondřej Ruml. Charismatický čahoun dobře pochopil, jak se zpívá, aby to znělo "černě", a téměř dokonale napodobil neodolatelně rozechvělý projev Stevieho Wondera.
 

X Factor a božský Kája
Duriačová, Nývltová, Ruml či Zonyga opět zpívali dobře, snad jen malinko unyle. Příliš uhlazené songy některé diváky mohly nudit, např. jinak výborný Zonyga působil úplně stejně jako Petr Kolář, a to je s prominutím tak trochu šampóňácká záležitost.
 

X-factor: Po noci zlomených srdcí se loučí Anna Ungrová
Ondřeji Rumlovi se sice nepodařilo překonat originál jako Zonygovi, jenže Ruml si klade tak vysoké cíle, že se zcela vymyká pořadu typu X Factor. Soutěžícím většinou jde jen o to, aby hezky zazpívali převzatou popovou písničku a trochu se proslavili v televizi, nikoliv však Ondřeji Rumlovi.
On chce dělat umění a ohromit odborníky, ne děti školou povinné. Nedbá na varování Petra Jandy a vybírá si schválně ty nejtěžší zpěváky a skladby - tu Sinatra, tu Stevie Wonder - vynikající, ale může jazz a soul na Nově zvítězit? Jestli Ruml příště přijde s Billie Holiday nebo Rayem Charlesem, děti u obrazovek budou asi dost zírat.
 

David v X Factoru skončil, i když na sobě pracoval
Všechno, co dělá další soutěžící, Ondřej Ruml, se nějakým způsobem vymyká průměru. Nezklamal ani tentokrát. Zase se pohyboval na samé hranici popového území a za použití sampleru přehrávajícího zasmyčkovaný zpěv složil poctu velkému hudebnímu experimentátorovi Bobbymu McFerrinovi (15. května bude poprvé v Praze!). Moc hezký výkon, a ještě zajímavější by bylo, kdyby si vybral nějakou méně "profláklou" hitovku než Don't Worry Be Happy, ale to už by asi pořad typu X Factor nevydýchal.
 

Soutěž X Factor opustila skupina Za 5 dvanáct
Favorit poroty, lidí i bookmakerů Ondřej Ruml zazpíval písničku Slim Jim od skupiny Sexy Dancers a Čím to je od slovenské kapely No Name. Při druhé písni originální zpěvák předvedl na pódiu skok, což porota ocenila a stejně jako v předchozích kolech u Rumla nešetřila chválou. "Zpíváš výborně," řekl Soukup, podle kterého má Ruml výraznou hudební inteligenci.
 

X Factor: Vysoké laťky Ondřeje Rumla
Americká noc znamenala v X Factoru konec pro Martinu Pártlovou. O jejím vyřazení poprvé rozhodli výhradně diváci. Kromě toho také potvrdila, že soutěžící se skládají ze dvou základních skupin: Ondřej Ruml a ti ostatní.
 
Soutěžící si tentokrát vybírali písně z hudebních žánrů, které vznikly ve Spojených státech. Jako první se představil Ondřej Ruml s písní Raindrops Keep Falling On My Head, který se sám doprovázel na banjo. Jeho výkon ocenili všichni porotci. "Kolují tady legendy, jak na to (banjo) umíš. Není to přehnané. Opravdu to strašně umíš i s prasklou strunou," škádlil mladého zpěváka Janda, který se mylně domníval, že Rumlovi jedna ze strun chybí. Také Osvaldová a Soukup se shodli, že Ruml předvedl skvělý výkon. Jeho další píseň z repertoáru Stinga už porotce tolik nenadchla. Jandovi se navíc nelíbila čepice na zpěvákově hlavě.
 

Jiří Zonyga zvítězil v soutěži X Factor
Vítězem televizní pěvecké soutěže X Factor se stal v neděli večer v přímém přenosu TV Nova třiačtyřicetiletý řidič kamiónu z Břeclavi Jiří Zonyga. Porazil šestadvacetiletého Ondřeje Rumla, který mu byl silným soupeřem a šance obou soutěžících se dlouho jevily jako vyrovnané. O výsledku finále X Factoru rozhodly hlasy televizních diváků, porota mohla pouze komentovat průběh.
1. 6. 2008 23:07
Každý z finalistů zazpíval během večera sólově tři skladby. Vyrovnaný pěvecký souboj zahájil Ondřej Ruml s písní Grace Kelly zpěváka Miky, momentálně velmi populárního hlavně ve Velké Británii.
Jiří Zonyga pak zazpíval skladbu Morituri te Salutant od legendárního českého písničkáře Karla Kryla. Jeho verze byla ovšem značně odlišná od originální nahrávky.
Druhou Rumlovou soutěžní skladbou byla romantická popová balada Stokrát chválím čas známá také v podání Karla Gotta. Jiří Zonyga přednesl notoricky známou rockovou baladu Nothing Else Matters od americké kapely Metallica.
Porota se shodovala na tom, že už téměř nemá co hodnotit a ocenila zejména lehkost, s jakou Ruml podává všechny písně. I Zonyga sklidil vesměs kladné hodnocení.
Finálový večer neměl jednoznačný vrchol, oba finalisté zpívali špičkově. Skladba Somebody to Love, jeden z nejslavnějších hitů skupiny Queen, vyzněla monumentálně v podání Ondřeje Rumla. "Takhle má vypadat zpěvák,“ řekl nadšený porotce Petr Janda a zbytek poroty jeho slova odsouhlasil.


http://pikant.centrum.cz/kultura/158683-x-factor-kdo-vyhraje-ruml-nebo-zonyga-zkratka-chlap.aspx

Očima psycholožky

X Factor: Kdo vyhraje? Ruml nebo Zonyga, zkrátka chlap!
Zbývají dva, patrně největší adepti na celkové vítězství. Je zajímavé, jak se spekulace o tom, který z nich to bude, po každém kole mění a sázkaři jim dávají poměrně stejné šance. Oba jsou jiní, neobvyklí, netuctoví… a konkurovat si ve své kariéře nebudou, neb se asi těžko potkají na nějakém festivalu… Ale může se stát, že před pódiem, kde Ondřej Ruml v krásném bílém obleku zpívá swing, zastaví silná motorka… a Jiří oblečený v kůži zajde pozdravit  svého bývalého spolubojovníka a rivala. Myslím, že to vůbec nebude nepřátelské setkání, oba mají svého vlastního x faktoru tolik, že s ním vystačí na celý život.
Autor: Mgr. Alice Mlynářová


pikant.centrum.cz/kultura/158123-x-factor-ondrej-ruml-ma-sarm-prvorepublikoveho-milovnika.aspx 

X Factor: Ondřej Ruml má šarm prvorepublikového milovníka!
Prostředí generálky je trochu jiné než u přímého přenosu, ne tak hektické, ale zbylí soutěžící zpívali jak o život a mezi vystoupeními se našlo místo i pro trochu humoru. Takže jen pár hlavních postřehů a potom několik slov o tom, co by vlastně měl interpret splňovat, aby si získal oddané fanoušky. Co tedy bylo zblízka odlišné nebo výrazné?
 
Tedy jen telegraficky, změť dojmů: Co se týká poroty - Gábina Osvaldová je opravdu vtipná, a nemusí to být jen v přímém přenosu! Leoš Mareš zase dokázal své současné bulvární trable vzít s nadhledem a vtipem, ono asi nic jiného nezbývá…
 
Co mě ale při sledování soutěžících napadalo,  co všechno by měl mít ten nebo ta, o kom by se nejen řeklo, že má x faktor, ale že bude zajímavý i dál?    
 
První věc je, že by měl natolik upoutat, že si budu při jeho výkonu říkat: Ještě, ještě… a kdy už zas bude příště…jak malé dítě, co se těší na Vánoce.  Věc druhá: Budu se těšit nejen na něj, ale i na to, co zazpívá, co předvede, čím překvapí. Tenhle moment je v X faktoru dost zásadní a rozhodující pro postup (platí obzvlášť pro Ondřeje Rumla nebo All X). A za třetí: Budu se bát, aby ze soutěže nevypadl a tím pádem obětuji i něco finanční hotovosti. To není nijak odsouzeníhodné – každý koníček něco stojí. Ať fandím fotbalu nebo pěstuji myslivost. Takže proč by člověk nepodporoval svého favorita tímhle způsobem (tedy, pokud tím nezruinuje rodinný rozpočet)? S tím souvisí také kolo od kola se zvyšující nervozita při vyřazování,  kdy bychom o svého oblíbence mohli přijít. Myslím, že tohle prožívalo hodně lidí v začátcích reality show – je to vlastně stejný pocit, jako zažívají sportovní fanoušci, a dokáže s člověkem velmi cloumat a někdy se změnit až v závislost. A za čtvrté: Jsem odhodlána svého favorita podporovat i po soutěži – chodit na koncerty nebo si koupit CD, hlasovat v anketách a často jezdit z místa na místo, jen abych svůj idol  zahlédla! 
 
A tady se cesty fanoušků trochu dělí. Jedni začnou toho svého oblíbeného hrdinu brát trochu jako poloboha, s kterým je potřeba zacházet v rukavičkách a brát ho jako velkou hvězdu. Ti druzí potřebují mít ještě další jistotu – že ten, komu fandí, je i člověk, se kterým se dá prostě jen tak popovídat a jít na kafe. A je zajímavé, že i podle toho vzoru si své favority, třeba nevědomě, vybíráme.
 
Ale zpět k X Faktoru. Myslím, že zbylá čtyřka většinu z těchto kritérií pro fanoušky splňuje. A oproti běžným pěveckým soutěžím mají tito lidé právě něco navíc… Martina trochu připomíná pohádku o Popelce, která se dostala z neznámého baru do nablýskaných světel ramp… A pohádkové příběhy jsou vždycky přitažlivé. All X v nás probouzejí touhu jen tak si bezstarostně hrát, nebrat život a nějakou pěveckou soutěž tak vážně, vždyť je tolik krás na světě. A ukazují, že soutěžit se nemusí jen kvůli vítězství, ale prostě jen tak, aby byla legrace. Jiří Zonyga svým charismatem a silou hlasu i osobnosti válcuje, a to v dobrém, všechno okolo. Málokdo působí, zvlášť zblízka, tak nezdolně radostně a optimisticky. A radosti ze života není nikdy dost. Ondřej Ruml v nás zase navozuje vzpomínky na doby, kdy muži byli gentlemany (nebo se alespoň tak chovali), líbali dámám ruce a poklekali před nimi. Tahle romantika vůbec není přeslazená, je velmi, velmi příjemná… a v životě jí je tak málo. Nechme si ji aspoň v těch swingových snech. Skoro čekáte, že se ozve to známé: Zavřete oči, odcházím… Ondřeji, ještě ne! Kdo tedy odejde příště?
Autor: Mgr. Alice Mlynářová


http://pikant.centrum.cz/kultura/157639-x-factor-zeny-ho-vnimaji-vice-nez-muzi.aspx


X Factor: Ženy ho vnímají více než muži!

Je to náhoda? Řekla bych, že není. Tak jako je onen „x faktor“ něco neurčitého, co se nedá pojmenovat, změřit či zvážit, tak i schopnost jeho rozeznání je spíš jen pocit, kterému můžeme či nemusíme věřit.
 
Oba pánové měli situaci lehčí v tom, že jak mládež, tak skupiny mohou být líbiví nebo zajímaví na první pohled (Kamila, David, All X ). Gábina Osvaldová, která vlastně ani tu svou skupinu starších a pokročilých příliš nechtěla, musela postupovat jako zlatokop a jemně oddělovat lesklá zrnka od obyčejného písku. A koho nakonec vybrala – obtloustlého mladíka (ten měl smůlu a brzy vypadl), milého bodrého čtyřicátníka, nepříliš nápadnou barmanku a hubeného, dlouhého a nesmělého mladíka….a co se z nich vyklubalo!!! 
 
Vytáhlý mladík, který v semifinále působil rozpačitým a nervózním dojmem, se na pódiu mění tu v krále swingu, tu v roztouženého milence (Stokrát chválím čas), okouzlujícího muže s copánky (You are the sunshine….), nebo všemi barvami hrajícího hipíka s kouzelnou krabičkou, která z jednoho Ondřeje udělá celou skupinu Ondřejů - teď mě napadá, že vlastně mohl být hodnocen i jako skupina… však taky před ním Petr Janda, „skupinový vedoucí“, málem po tomto výkonu poklekl. Ale Ondřej také svými proměnami v každém kole riskuje - nic není tradiční, vše je překvapivé. Příkladem může být nedělní česko-slovenská noc. Pro ty, kdo jeho velmi humorné a ulítlé podání písně Slim Jim nepochopili, mohlo být její podání přehnané a přezdobené. A přitom, řečeno slovy Nastěnky z Mrazíka: „Ivánku (diváku), já jen žertovala….
 
To, že v druhé Ondřejově písni bylo výrazné oddělení první, jakoby filozofické a hloubavé části písně Čím to je od té druhé, naléhavě vykřičené, bylo také asi málo pochopené, a to i porotou. Já osobně považuji Ondrův oddělující skok za jeden z nejpůvabnějších okamžiků .
 
Z ostatních zajímavostí nedělního večera vzpomenu jen velmi zvláštní, All-xovské matrixovské podání písně To ta Heľpa. Je pravda, že u této partičky člověk nikdy neví, kdy si dělají legraci a kdy jsou vážní, ale tentokrát myslím mělo vystoupení hlubší a smutný význam, a opět to byla Gábina, kdo patrně pochopil…
 
A abych ještě k těm Gábininým plusům jeden přidala, ona je jednoznačně tím nejvtipnějším členem poroty a pár jejích hlášek je hodno zapamatování. Prostě je  jasné, že ve výběru svého mužstva měla Gábina Osvaldová   šťastnou ruku a řídila se známou větou Exupéryho Malého prince: Co je důležité, je očím neviditelné… A že by to byl zrovna ten hledaný „x faktor“?
Autor: Mgr. Alice Mlynářová


http://pikant.centrum.cz/kultura/157037-x-factor-pekelne-povedena-bananova-noc.aspx


X Factor: Pekelně povedená banánová noc
 
Hudební mág Ondřej Ruml a woodoo, co mě drží nad vúdú – to jsou asi hlavní zážitky z nedělní banánové noci.
A co ještě zbývá? Nezapomněla jsem na někoho? Ještě jakýsi Ruml, tuším Ondřej… Jestli tento hudební „hračička“ s bezbranným úsměvem a gentlemanským chováním byl předtím pro někoho méně zapamatovatelný (i když pro většinu diváků byl výrazný už od prvního finálového kola), včerejšek vše změnil. Po svém mistrovském, po zásluze porotou i diváky oceněném Don´t worry, be happy se stal hvězdou Youtube a žhavým favoritem soutěže. Jeho obrovská hudební vynalézavost, přirozený a milý projev, ale i stoupající kvalita a náročnost vystoupení jsou vskutku hodná ocenění. Většina diváků je zvědavých, co zas příště vymyslí, a už proto si zaslouží setrvat v soutěži přinejmenším do velkého finále.
 
Jak bylo avizováno, příští týden bude česko-slovenská noc. Určitě zazní i písně, které bylo možno slyšet ve slovenském pořadu Elán je elán, tak bude možno srovnávat. Pro dokonalý zážitek mi tam sice bude chybět česko-slovenský finalista s krásným hlasem Martin Filák, ale i tak je myslím na co se těšit. A do té doby: Donť worry, be happy.
Autor: Mgr. Alice Mlynářová
 
 

X Factor: Talenty ze stáje Ondřeje Soukupa na odstřel!
A co zajímavého se ještě v neděli událo? Ukázalo se, že ani favorité, za které byli považováni All X, to nemají jisté a ne všechny diváky jejich  styl stále baví. Další  a poslední skupina, která zbyla Petrovi Jandovi, Za 5 dvanáct, se přes veškeré negativní prognózy nejen nedostala do ohrožení, ale předvedla asi svůj nejlepší výkon v celé soutěži. Jiří Zonyga ukázal, že dokáže předvést i svoji trochu romantičtější tvář. A Ondřej Ruml? Ten se pro pódium narodil. Zpěv, tanec, výraz – všechno dokonalé. Je jasné, že jeho styl nemusí vyhovovat všem, ale těch, kterým učaroval, bude patrně dost. Přibudou během banánové noci další?
 

http://pikant.centrum.cz/kultura/159267-x-factor-all-x-budou-ve-finale-sakra-chybet.aspx

Očima psycholožky

X Factor: All X budou ve finále sakra chybět!
Protřepat, nemíchat – to je bondovské motto nedělního večera, ale také by mohlo připomínat závěrečné vyřazování. Trocha napětí, pro fanoušky skupiny All X trocha doufání – ale nakonec se opravdu nic nemíchalo, a předpokládaná dvojice pánských finalistů je jasná. Bohužel.
Druhý důvod, proč není toto pánské finále zrovna nejvhodnější, jsou stále sílící hlasy o podobnosti s finálovou sestavou třetí řady SuperStar. Z mého pohledu je to podobnost opravdu pouze vizuální – ošátkovaný rocker versus blonďatý „slušňák“.  Bohužel, jinak než právě tímto zkresleným pohledem to asi mnoho lidí nevidí. Ondřej sám to vystihl nejlépe, když se ho na tuto podobnost ptali – řekl,  že mají se Zbyňkem společný jen ten účes.  A já bych dodala, že ještě jednu věc – oba jsou pro současné prostředí šoubyznysu možná až příliš slušní. Ale není to vlastně  dobře, že takoví jsou? Jinak jsou oba velmi nadaní, ale  hodně odlišní co se týká hlasu, hudebních preferencí a zkušeností. A zrovna tak má Jiří Zonyga s Davidem Spilkou společný jen ten šátek a zálibu v tvrdší muzice.
 
Dvojice finalistů je tedy jasná, sympatie už patrně dávno rozdělené, a závěrečný boj bude hodně vyrovnaný. Jiří má na své straně rockery a ty, kteří obdivují jeho lidský příběh ….a neúnavně fandící maminku v kroji. Nicméně v jeho případě nikdy nejde o ten moment překvapení, co zase vymyslí, s čím zajímavým nebo humorným přijde. Tato zvědavost, nejen hlas a dobrý výběr písně, právě myslím odlišuje X Factor od jiných pěveckých soutěží. Ale každý hledáme něco jiného..
 
Ondřeje si nikdy naopak nemůžeme být jisti, zda píseň pojme humorně nebo vážně  – ale vždycky tam bude něco navíc, ať už hudební nápad, zcela nové zpracování a samozřejmě i k tomu odpovídající image. Ondřej Ruml, který je přímo salonní typ a oblek je pro něj druhou kůží, nikdy neváhal přizpůsobit svůj vzhled atmosféře písně (namátkou Don´t worry nebo Rise and fall). V tom jeho kreativita nezná hranic, a určitě ještě neřekl poslední slovo. A že se hodně naučil od svých kamarádů z All X, může dokumentovat video na stránkách X Factoru, kde vysvětluje svou kauzu propíranou v tisku. Vůbec s oběma finalisty je potíž v tom, že se na ně nedá moc kostlivců ve skříni najít (i když ukradená fixa a koukání po děvčatech se dá taky mediálně využít).
 
V každém případě se v neděli oba finalisté o svou účast poprali statečně, i když tentokrát bylo pro mě vrcholem večera Ondřejovo Golden Eye (myslím píseň, barvu očí má tuším jinou). I Tina Turner může mít podobu elegantního závodního pavouka. Toho, kterého prý připomíná Ruml, Ondřej Ruml.
Autor: Mgr. Alice Mlynářová

 
http://pikant.centrum.cz/kultura/159853-x-factor-finale-kdyby-vitez-nedostal-milion-vyhral-by-ruml.aspx
 
Očima psycholožky

X Factor – finále: Kdyby vítěz nedostal milion, vyhrál by Ruml!
Zrodila se hvězda. A hlas lidu, hlas boží. To jsou dvě věty, které mě napadají po finále X Faktoru, které jsem měla možnost vidět přímo na místě, a to včetně generálky.
Jsem ráda, že jsem si opět mohla udělat dojem nejen televizní, ale vidět i to, jak soutěžící reagují, komunikují s diváky… Musím říci, že celý finálový přenos byl velký, nejen hudební zážitek, i když moje představa o vítězi byla trochu jiná. Nicméně, dopadlo to tak, jak všichni víme. Nebudu se příliš zabývat hudebními výkony, to už za mě udělali odborně fundovanější kolegové. Spíš bych se ráda pozastavila u toho, co ovlivnilo konečný výsledek.
 
A jsem u věty Hlas lidu… Chci tím říci, že tentokrát opravdu zafungoval lidský příběh. To, že nejen mladí a krásní, ale i obyčejný chlap středního věku může dojít tak daleko, bylo pro mnoho diváků motivací, aby poslali, třeba jedinou, SMS. Kombinace rodiny, maminky, bodrého zjevu  a lidových písniček udělala svoje, a to vůbec nemyslím nijak špatně. Do tohoto člověka mohlo hodně lidí promítnout svoji touhu něčeho dosáhnout, něco vyhrát. A skrz internetové diskuze se táhne jako červená nit názor, že on si to vítězství zaslouží víc, potřebuje peníze pro rodinu…V té souvislosti mě napadla myšlenka, jak by asi finále dopadlo, kdyby bylo ve hře jen nahrání CD, ne právě ten milion. Troufnu si říci, že by výsledek byl jiný. Peníze jsou přece jen pro řadového diváka něco konkrétnějšího, a proto je, a vcelku oprávněně, přáli tomu kdo má malé dítě, je starší… Nechci samozřejmě zapomenout na to, že Jiří Zonyga má nádherný hlas, v sobě velký náboj a je celkově milý člověk. Ale hudební stránka myslím nebyla tím, co soutěž rozhodlo. Takže Jiřího vítězný „x factor“ spočíval právě v tom, jak blízký byl mnoha lidem - ne nějaká vzdálená modla. Prostě chlap od vedle. Gratuluji mu k vítězství.
 
Vtip Leoše Mareše, že vyhrál Rumyga… Tedy kombinace obou, by v tomto směru byla optimálním řešením. Tedy v tom smyslu, že by se pánové rozdělili – Jiří milion, Ondřej CD. Myslím, že by byli spokojeni oba.
 
 A nyní k druhému výroku – Zrodila se hvězda. Ano, myslím, že nikdo nečekal, co se z nenápadného Ondřeje Rumla během soutěže vylíhne. Tedy, ono to nebylo najednou, již předem měl dost zkušeností, ale prostě potřeboval prostor, kde by ukázal, co všechno v něm je. A toho se mu dostalo požehnaně. A hlavně -  narozdíl například od účastníků SuperStar, se mu  dostalo velké volnosti co se týká výběru písní, rekvizit, image, hudebního doprovodu... prostě pro tak kreativního a muzikálního člověka nebylo lepšího místa než právě tato soutěž. To, s jakou lehkostí a samozřejmostí se pohybuje na jevišti, improvizuje a přitom okamžitě reaguje na jakékoli další nápady či zpestření, je dar, který se hned tak nevidí. Upřímně řečeno, i já jsem byla například trochu zděšena výběrem divácké písně Grace Kelly od Miky, neuměla jsem si představit, co s tím provede. Ale jako obyčejně, byla jsem nejen příjemně překvapena, ale téměř šokována dalšími a dalšími Ondřejovými hudebními nápady a hlasovými možnostmi. Klobouk dolů. Jestli tato soutěž objevila někoho, kdo by se mohl stát skutečnou, všestrannou hvězdou, je to Ondřej Ruml.
 
rozhovorech chovali gentlemansky a přitom vtipně, a myslím, že i když každý chtěl vyhrát, jeden druhému absolutně nezáviděli. Bylo to vidět i při závěrečném vyhlašování, kdy bylo možno spatřit velmi neobvyklou věc, a to Ondřeje, kterého prohra navenek nejenže vůbec nerozhodila, ale ukázal i spontánní radost z vítězství soupeře. A myslím, že kdyby výsledek byl opačný, zachoval by se Jiří stejně. Jak jeden, tak druhý je v tomto směru prostě frajer.
 
A také nelze než ocenit nekonečnou prozíravost, šestý smysl a také neústupnost Gábiny Osvaldové, která nedala na „rady“ těch, co říkali že pánové nemají „x faktoru“ ani za mák… pěkně všem vytřela zrak a budiž jí za to dík.
 
Přeji vítězi, aby si výhru opravdu užil a Ondřejovi aby toto byl začátek jeho vysněné kariéry. Ukázal se být neuvěřitelně velkým bojovníkem a já se těším na jeho CD a koncerty, kterých doufám budu častým návštěvníkem. Don´t worry, be happy!
Autor: Mgr. Alice Mlynářová
 
 
http://pikant.centrum.cz/rozhovory/159858-ondrej-ruml-slava-pomine-to-vim-sakra-dobre.aspx

Finalista X Factoru pro Pikant

Ondřej Ruml: „Sláva pomine, to vím sakra dobře!“
Ta parta mi bude scházet nejvíc, říká úvodem sice viditelně unavený, ale vyrovnaný a spokojený Ondřej Ruml (26), druhý nejúspěšnější účastník soutěže.
„Už jsme slavili v hale se štábem, bylo fajn, že tam nebyli novináři, fotografové, tak jsme si to užili. Bylo to trochu smutný, trochu veselý, ale tak tomu bylo v  X Factoru každou neděli i při vyřazování...“
Nejprve ode mne přijměte gratulaci, zejména k výbornému výkonu ve finále....
„Děkuji moc.“
 
Působil jste, jako byste ani neměl trému.
„Trému mám vždycky, někdy velkou.  Když vás ale tréma nepřeválcuje, tak je pro výkon strašně důležitá. Jen nesmí být vidět. Co se týká finále, už na zvukové zkoušce jsme si zazpívali každou písničku třeba pětkrát. Potom druhý den na kamerové zkoušce opět a v neděli ještě na projížděčce a generálce.  Člověk si je nachodil tolikrát, že si potom mohl být večer poměrně jistý v kramflecích.“
 
Přesto vědomí, že jde o samý závěr, o vítězství....
„Řekl jsem si, že si to užiju jako koncert. Dostal jsem příležitost zazpívat si šest písniček v přímém přenosu a tréma by byla pro lidi zbytečně rušivá.“
 
Říká se,  že jste vyhráli oba, ale jen jeden vyhrál milion. Neříkejte, že to nezamrzí?
„Mně spíš mrzelo něco jiného.  I ve mně byla chlapská touha vyhrát. Nešlo o peníze, ale být první, to něco znamená. Nebral jsem to jako soutěž o milion. Deset let dělám muziku, jezdím po festivalech, klubech, snažím se vystupovat, kde to jde, takže pro mě byla velký výhra už samotná možnost zazpívat si každou neděli v přímém přenosu s živou kapelou.“
 
S kterou písničkou jste byl ve finále nejvíce spokojen?
„Ještě jsem je všechny neslyšel… Těžko říct, vnitřně jsem hodně spokojený s Mikou. Písnička je těžká, měl jsem z ní trochu vítr, ale zazpíval jsem to, jak jsem mohl.“
 
Měl jste možnost slyšet ve finále soupeře?
„Na přímáku nebyl čas, odzpíval jsem, běžel do kostymérny., vzal jiné oblečení, nechal si vyfoukat vlasy, protože jsme se všichni v tom horku strašně potili, a to celé celkem čtyřikrát. Ale já Jirku znám,  jak zpívá. Když zpíval na projížděčkách Metallicu, měl jsem husí kůži. Má velký hlas.“
 
Je něco, co byste dnes udělal jinak, čeho byste se vyvaroval?
„Nevím. Možná toho Craiga Davida. Vybíral jsem si mezi třemi písničkami, jednu jsem chtěl víc, ale byla hodně pomalá, věděl jsem, že by byla v  omezené stopáži pro diváky na první poslech těžko rozpoznatelná, tak jsem zvolil rychlejší. Ale nepovedla se mi zazpívat úplně podle mých představ. Craiga Davida obdivuju, pro mě reprezentuje žánr R´ n ´B. Nemusím takové to árenbíčko, kde jde nejvíc o rytmus a harmonická a melodická složka pokulhává. Mám prostě rád písničky.“
 
Říká se o vás že jste jazzman, swingař, proč tedy míříte do muzikálu?
„Když jsem vstoupil do muzikálu Tajemství, úžasně mě to chytlo. Poprvé jsem stál na jevišti, byl někým jiným, moc mi to pomohlo i pohybově. Pak jsem byl s Johankou z Arcu ve Španělsku, to byl také velký zážitek. Měl jsem tam sice malou roličku archanděla, ale připravenou i jednu hlavní, kdyby někdo vypadnul. Nestalo se. Teď mi Gábina Osvaldová ale nabídla, jestli bych nechtěl ztvárnit Raymonda v obnovené premiéře Johanky. Doufám, že to vyjde. Tady se pořád tvrdí, že muzikály jsou takový nebo makový, že je to komerce. Dobře, ale jsou i dobrý kusy. Mně se podařilo dostat už do dvou, které byly pro mě hlubokomyslný, a rád bych se dostal do dalších takových.“
 
Máte přítelkyni, označil byste váš vztah vážný?
„Určitě.“
 
Čím si vás získala?
„Nadhledem nad věcí, až mě to k jejímu věku připadalo ojedinělý. Už jsme spolu tři a půl roku a  teď je jí devatenáct. Studuje na konzervatoři tanec, muzikálové herectví.“
 
Nezmínil jste její krásu.
„Máte pravdu, to mě na Radce také upoutalo.“
 
Co je podle vás základem dobrého, dlouhotrvajícího vztahu?
„Upřímnost, tolerance, vstřícnost. Zní to jako fráze, ale je to tak.“
Co vás dokáže zaručeně rozesmát?
„Homolkovi. Homolku mám i jako zvuk přicházející zprávy na mobilu. Pak mě stále rozesmějí medvědi u Kolína, taky Světáci.“
 
O čem naopak nedokážete žertovat?
„Nelíbí se mi, když si někdo dělá srandu nebo se vytahuje na psychicky slabší, jednodušší jedince, jenom proto, že to snesou.“ 
 
Jak se vám líbí proměna vaší vizáže?
„Ale já jsem i před soutěží o sebe dbal, vždycky jsem se rád oblékal, věděl jsem, že k  povolání zpěváka patří i dobře vypadat. Ale třeba na castinzích se mi nelíbilo, když tam přišel někdo už strašně upravený, nagelovaný, vůničku, kravatičku, a pak jeho výkon nestál za nic. Říkal jsem si, čím normálněji budu vypadat, tím to bude pro porotce lepší. Budou koukat opravdu jen ta to, jak zpívám. Navíc jsem byl po nemoci s oparem. Novináři si to přebrali tak, že jsem byl šedá myška...“
 
Byl jste vždy považován za hezouna a lamače dívčích srdcí?
„Nebyl, na základce jsem se snažil být za hezouna a nefungovalo to. Na gymplu jsem měl už větší sebevědomí, ale stejně to nefungovalo a já z toho byl nešťastný. Až na konzervatoři jsem zjistil, že mám u žen nějakou šanci.“
 
Pak  jste střídal holky jak ponožky?
„Prostě jsem hledal nějakou ženskou.. Tím si asi projde každý.“
 
Uvědomujete si pomíjivost televizní slávy ze soutěže?
„Nad tím jsem přemýšlel hned po finále, když jsem dával první rozhovory. Říkal jsem si: Hochu užij si to. Za pár měsíců to bude nejmíň o padesát procent slabší. V tomto ohledu jsem skeptik.“
 
Co upřímně obdivujete?
„Když je někdo opravdu pilný, dokáže na sobě pracovat a cílevědomě jde za svým. To jsem obdivoval třeba u Martiny Pártlové. Po druhém duelu si řekla dobře, já vám to teď předvedu! A vyšlo jí to. A další kolo přestála...“
 
V čem si dopřáváte luxusu?
„Mám strašně rád dobrý jídlo. Nejraději mám cibulovou polévku od jedno z nejlepších českých kuchařů, který se jmenuje Zdeněk Pohlreich  z Café Imperial, i když tam zase nechodím nijak běžně. Také mám rád indickou kuchyni, mám rád jídla, co jsem ještě neochutnal. Třeba kuřecí plátek s omáčkou z červených hroznů.“
 
Vzhledem ke své štíhlé postavě musíte mít dobrý metabolismus...
„Můžu sníst cokoliv v jakémkoliv množství a nic to se mnou nedělá.“
 
Vzdal jste se už nějakého snu?
„Chtěl jsem být uznávaný banjista, hrát v Americe, pak se to nějak přehouplo víc ke zpěvu, zjistil jsem, že zpěv je svou energií ještě přímější cesta k lidem.“
 
Co byste chtěl na závěr vzkázat svým fanouškům?
„Především jim moc děkuju za zájem, který mě překvapil, mám radost, že  mají podobný vkus jako já a budu rád, když se mnou vydrží a budou mít se mnou někdy třeba i trpělivost.“
Autor: Jana Maisnerová

 
http://www.femina.cz/povidky-pribehy-postrehy/ondrej-ruml-je-bozi-/5610


Ondřej Ruml je boží!
27. 05. 2008 - Povídky, příběhy, postřehy  Autor: Adéla Seidlová
si prostě nemůžu pomoct, zbožňuju ho!
Začalo to tím, že si jeho lásku nemůžu koupit. No, to se dalo čekat. Z toho bych ho konec konců ani nikdy nepodezírala. Stačí, když se mu podíváte do očí a musí vám to být jasné.
Ale s jakou grácií mi to sděloval! (Omluvte prosím, že si jeho vystoupení beru tak osobně, ale myslím, že nejsem jediná.)
Ta hudba pulsovala celým jeho bytím a vyvolal ve mně pocit, jako kdyby tu skladbu snad sám napsal (beatlefilové prominou). Ani nejmenší zaváhání, dokonalý rytmus, no a ten hlas... ach bože, ten hlas. Přiměl mě k tomu, abych se širokým úsměvem ZÍRALA na obrazovku a nechápala, co se to vlastně děje. Kde byl? Kde celou tu dobu byl? Proč tady byli jen ti kolářové, střihavkové a pafkové? A vzápětí: Chvála všem božstvům, že už je konečně tady.
si prostě nemůžu pomoct, zbožňuju ho!
Začalo to tím, že si jeho lásku nemůžu koupit. No, to se dalo čekat. Z toho bych ho konec konců ani nikdy nepodezírala. Stačí, když se mu podíváte do očí a musí vám to být jasné.
Ale s jakou grácií mi to sděloval! (Omluvte prosím, že si jeho vystoupení beru tak osobně, ale myslím, že nejsem jediná.)
Ta hudba pulsovala celým jeho bytím a vyvolal ve mně pocit, jako kdyby tu skladbu snad sám napsal (beatlefilové prominou). Ani nejmenší zaváhání, dokonalý rytmus, no a ten hlas... ach bože, ten hlas. Přiměl mě k tomu, abych se širokým úsměvem ZÍRALA na obrazovku a nechápala, co se to vlastně děje. Kde byl? Kde celou tu dobu byl? Proč tady byli jen ti kolářové, střihavkové a pafkové? A vzápětí: Chvála všem božstvům, že už je konečně tady.
Ano, zpívat umí leckdo. Z těch co umějí zpívat má pak menší část i příjemně zabarvený hlas. Ještě menší část z nich si umí se svým hlasem hrát a přitom cítit naprostou jistotu v rytmu i tónech. Další filtr je v přirozenosti a nenucenosti projevu. A pak už jen malé procento dokáže při tom všem i improvizovat a vytvářet tak nevšední hudební zážitek.
Jakoby to nestačilo, povznesl Ondra do zcela nových výšin jak moje okouzlení, tak píseň Stokrát chválím čas. A já zas jen stokrát chválím Ondru a nemůžu s tím přestat, je to silnější než já
A mohla jsem si zkoušet namlouvat, že je to jen chvilková záležitost. Momentální poblouznění, omámení smyslů. Že Ondra přichází a odchází stejně, jako mnozí jiní. Že vyplnil prázdné místo v mých hudebních touhách a jakmile budou ukojeny, okouzlení pomine jako mávnutím proutku nebo pomalu a nenápadně vyprchá. Jenomže...
Jenomže pak přišel s tím, že nemám být smutná, že mám být jen veselá, že se nemám zbytečně trápit, že se mám radši smát a zahodit všechny chmury. A tak jsem si přestala cokoliv nalhávat a připustila si, že tohle prostě bude Everlasting Love!
Fenomenální zpěvák a muzikant s osobitým stylem, s nenuceným projevem, s obrovským charizmatem a nevyčerpatelnou hudební energií. Tak to, prosím pěkně, vypadá, když má někdo X factor.

S láskou k hudbě, já
 

http://www.ceskenoviny.cz/magazin/hudba/index_view.php?id=314783


Hudební publicista: Ondřej Ruml je největším talentem X Factoru
 
Praha - Oba finalisté pěvecké soutěže X Factor, kterými se stali Ondřej Ruml a Jiří Zonyga, mají podle hudebních kritiků velký talent. Nedělní velké finále, ve kterém o vítězi X Factoru rozhodnou hlasy diváků televize Nova, nabídne zajímavý souboj originálního milovníka swingu Rumla a živočišného rockera Zonygy.
Podle bookmakerů má větší šance na výhru, která znamená smlouvu s hudebním vydavatelstvím a milion korun, šestadvacetiletý Ruml. Sázková kancelář Tipsport hodnotí mladého zpěváka kurzem 1,6:1. Jeho soupeř Zonyga má kurz 2,1:1. Rumlovi věří více i bookmakeři Sazky, podle které má zpěvák kurz 1,7:1. Na výhru Zonygy vypsala společnost lehce vyšší kurz 1,9:1.
Hudební publicisté ale tipují na vítěze spíš třiačtyřicetiletého rockera Zonygu. "Myslím, že víc příznivců má Zonyga, ale já bych si přál, aby to vyhrál Ruml," řekl hudební publicista Vladimír Vlasák. Originální a všestranný muzikant Ruml má podle něj ze všech finalistů X Factoru největší talent.
"Dokáže zaujmout i masové televizní publikum různými experimentálnějšími způsoby. Je to velmi charizmatický člověk, který může do showbyznysu vnést kvalitu a stylovou rozmanitost. Je něco víc než pouhý popový zpěvák, který většinou v takových soutěžích vítězí," popsal Rumla Vlasák.
Dodal, že Zonyga vyniká přirozeným rockerstvím a živelným zpěvem. "Pro Jiřího Zonygu myslím hodně hlasují lidé, kteří v něm cítí živočišnou sílu a upřímnost. Je to typ výrazného, výbušného zpěváka," řekl Vlasák. Zpěv obou finalistů dosahuje podle něj vyšší úrovně, než jakou měli soutěžící v pořadu Česko hledá SuperStar. První řadu pěvecké show vysílala televize Nova v roce 2004.
"V SuperStar se nedostalo na starší kategorii těch dospělejších zpěváků a ukazuje se, že jsou vyspělejší a zralejší. Finalisté X Factoru jsou mnohem výrazově bohatší, zajímavější a zkušenější než ty děti ze SuperStar. Současná špička soutěže je tak kvalitnější," myslí si Vlasák.
Na rozdíl od soutěže Česko hledá SuperStar, ve které platila horní věková hranice, se do X Factoru mohl přihlásit každý, komu je více než 15 let. Nejstarším účastníkem pořadu byla sedmaosmdesátiletá Anna Černohlávková, která ale z castingových kol nepostoupila.
I když X Factor nabízí vyšší hudební úroveň, ve srovnání se SuperStar soutěž sleduje méně lidí. Nedělní finálový večer si nenechalo ujít 1,48 milionů diváků. Stejného čísla dosahuje i průměrná sledovanost show. Na první řadu SuperStar se dívalo v průměru 2,7 milionu diváků. Finále, které vyhrála Aneta Langerová, si v televizi pustilo 3,34 milionu lidí.
Langerová patří spolu s finalistou druhého dílu SuperStar Petrem Bendem k soutěžícím, kteří se díky show prosadili. "V současnosti je na tom podstatně nejlíp Aneta Langerová. To je zpěvačka, kterou ta soutěž možná nevědomky objevila, a jako jedna z mála se dokázala, možná ještě společně s Petrem Bendem, vymanit z jejího stínu," komentoval kariéru účastníků SuperStar Vlasák.
Dodal, že na Langerové je zajímavé to, že si buduje kariéru podle svých představ. "Z velkých prostor se spíš dostává zpátky do menších pódií a klubů. Není to stadiónová zpěvačka, jak si původně řada lidí myslela. Ona se toho ale nebojí a jde si velmi tvrdohlavě za svojí vizí muziky," zhodnotil působení Langerové Vlasák, pro kterého je zpěvačka jednoznačně největším objevem posledních let.
Působení Anety Langerové, která sbírá hudební ocenění i čtyři roky po svém vítězství, pozitivně hodnotí také hudební kritik Josef Vlček. Oba finalisté X Factoru jsou podle něj talentovaní, Rumlovi ale prý může pomoci jeho mládí. "Oba dva jsou nadaní. Dnes se ale popové hvězdy dělají spíš z těch mladších," řekl Vlček.
Dodal, že vystoupení Ondřeje Rumla není podle něj až tak originální, jak ho vidí porota i diváci. Ruml zazpíval například hit svého oblíbence Bobby McFerrina Don't Worry, Be Happy s pomocí přístroje looper, do kterého si nahrál vlastní zvuky, a při zpěvu se tak doprovodil sám. "To jsou běžné postupy, které se v populární hudbě používají. Na YouTube (web s videonahrávkami z celého světa) je takových fórů celá hromada," podotknul Vlček.
Podle něj nebyla příliš nápaditá ani skupina All X, která v neděli soutěž opustila. Šestice brněnských herců předváděla netradiční vystoupení s originálními kostýmy plné hip hopu, rapu, beatboxu, break dance a dalších hudebních i tanečních žánrů.
"Poprvé to bylo zajímavé, podruhé to bylo zajímavé, potřetí už mě to nebavilo, protože ty postupy byly pořád stejné. V podstatě to byly pořád stejné nápady. All X neumí zpívat nebo zpívají strašně málo. Takže tam jsou spíš ty fóry," zhodnotil výkon kapely Vlček.
X Factor odstartoval v roce 2004 v Británii, kde loni před Vánoci skončila čtvrtá série soutěže. Autorem pořadu je Simon Cowell, který například hodnotil pěvecké výkony v soutěži Pop Idol, tedy obdobě SuperStar.
Autor: ČTK

 
http://www.magazin.cz/lifestyle/1647-x-factor-jde-do-finale?SID


X Factor jde do finále - bez All X
Zlatý hraboš
Jako poslední se ke slovu dostal Ondřej Ruml. První zazpíval písničku podle svého výběru. Zvolil pro široké publikum ne moc známou skladku od Dana Bárty – Píseň hraboše. U ní předvedl, jak si je jistý v kramflecích – nejen že seběhnul k divačkám, ale dokonce si i lehnul na podiu na záda a chvíli tak zpíval. V druhé písničce – bondovce – byl jako opravdový elegán. Oproti ostatním zvolil jednu z nejznámějších bonodovek, kterou má v originále na svědomí Tina Turner. Nejedná se o žádnou jinou než o Golden Eye. Tady Ondra opět ukázal skvostný výkon. Na to bezprostředně reagoval i porotce Petr Janda: „Ondřeji, z tebe ta muzikálnost opravdu stříká. Já jsem celej postříkanej.“ Celý večer asi nejvíc „špičkovali“ právě Petr Janda a Gábina Osvaldová. Janda si šlápnul do svých řad a pronesl: „Jsem debil.“ Reakce Osvaldové přišla okamžitě: „To psali na internetu. Já to nenapsala.“
 
O X Factor bojuje jablonecký Ondřej Ruml
Jablonec n. N., Praha - Do velkého finále pěvecké soutěže X Factor se probojoval zpěvák Ondřej Ruml z Jablonce.
Autor:
Redakce 26.5.2008 18:40

http://jablonecky.denik.cz/kultura_region/o-x-factor-bojuje-ondrej-ruml20080526.html


Ondřej Ruml z Jablonce bojuje ve finále soutěže X Faktor
Autor: DENÍK/ Martin Divíšek
V neděli 1. června se utká se svým soupeřem Jiřím Zonygou. Každý zazpívá tři písně a diváci rozhodnou svými hlasy. Finále soutěže může každý sledovat na televizních obrazovkách od 20 hodin. V posledním kole vypadla skupina All X.
V úterý 27. května se Ondřej Ruml v jabloneckém Klubu Na Rampě od 16 hodin setká s přáteli a od 18.00 začíná koncert.
 
 
http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/20080606_ondra_ruml.html


Ondra Ruml: Chci zpívat tak, aby to lidi bavilo
Jihlava - Těsně po skončení první řady X Factoru zavítal do Jihlavy druhý nejúspěšnější muž soutěže Ondřej Ruml.
 
Ondřej Ruml - finalista soutěže X Factor - zahrál v rodném Jablonci
 
Co vás čeká po maratonu natáčení a vystoupení?
Rozhodně bych si chtěl pár dní odpočinout. Zavolám kamarádovi, který má jachtu na jedné české přehradě a na pár dní se tam s vypnutým telefonem uklidím.

Kam povedou vaše kroky dál? Máte už nějakou představu?
Představ mám až moc. Teď jsem ve fázi, kdy je hodnotím a hledám to nejdůležitější. Zatím to vypadá, že se vrhnu do muzikálu. Gábina Osvaldová mi totiž nabídla roli snů. Je jí pro mě postava Reimonda z Johanky z Arku, která se bude hrát v divadle Kalich.

Která ze soutěžních nocí vám sedla nejvíce?
Asi ta africká. Tu jsem si hodně užil a cítil jsem, že se líbila i publiku. Problémy jsem měl naopak s americkou nocí, kde jsem hodně řešil kostým a měl jsem problémy se zvukem.

Jak jste snášel kolotoč líčení, žehlení vlasů, převlékání?
Musím přiznat, že to bylo příjemné. Líbilo se mi, když o mě někdo pečoval a staral se. Navíc si myslím, že když už někdo chce vystupovat v médiích, musí se o sebe starat a vypadat dobře.

Je mezi českými hvězdami někdo, s kým byste si rád zazpíval?
Aneta Langerová. S tou bych si zazpíval strašně rád. Vidím v ní něco víc než jen zpěvačku. Je to pro mě taková čistá bytost.
 

chebsky.denik.cz/kultura_region/ch_rozhovor_ruml20080705.html


Ondřej Ruml zazpíval fanouškům z Chebska
Jesenice - Finalista hudební soutěže X Factor přijel se svou kapelou Top Dream co. na Ronak.
Autor: Václava Simeonová

Již v podvečer se na hotel Ronak začali scházet fandové Ondřeje Rumla – účastníka X Faktoru, který skončil pod vysněným cílem.
Lidé pod pódiem tančili i zpívali.
„Je skvělé, když vidíte, že posluchači zpívají s vámi,“ uvedl Ondřej Ruml. „Někteří třeba jen stojí a usmívají se. To je taky skvělé – jsou jako sluníčka.“
Zpěvák neměl chvilku klidu. Stále se ochotně fotil se svými fanoušky.
„Zajímalo mě, jak vypadá ve skutečnosti,“ uvedla jedna z jeho příznivkyň Hana Červenková z Chebu. „Byl opravdu velice milý a ochotný. Myslím, že na něj úspěch nemá negativní vliv.“
Deník tedy zjišťoval, zda by si přítomní koupili jeho desku.
„Už jsem o tom také uvažovala,“ pověděla jednadvacetiletá studentka Martina z Chebu. „Jeho swingové písničky z X Factoru se mi moc líbily, takže bych si jí asi pořídila,“ dodala
 
Za úspěch vděčím svému profesorovi zpěvu
Cheb - Rozhovor s finalistou soutěže X Factor Ondřejem Rumlem.
Lev, muzikant, skladatel a zpěvák – to je Ondřej Ruml. V hudební soutěži X Factor skončil na druhém místě. Uvedl, že ho to mrzí, ale prvenství vítězovi, Jiřímu Zonygovi, přeje. V soutěži mu byl také nejbližší.
Většinu fanynek by asi zajímalo, zda máte přítelkyni.
Ano, mám. Jsme spolu už tři roky.
A jak zvládá ten rozruch, který okolo vás teď je?
Dalo by se říct, že je z branže. takže to bere celkem dobře.
Jak často koncertujete?
V současné době docela často – téměř denně. Je to náročný. Ale vždy jsem chtěl, aby to tak bylo – abych zpíval pro lidi.
U které písně jste byl nejvíc pyšný, že jste si ji mohl zazpívat?
Jsem velmi vděčný Vítkovi Pokornému, dramaturgovi soutěže, které mi doporučil swingově předělanou skladbu od Beatles. Byl jsem z toho až překvapený. Ale díky této písni se to takzvaně nakoplo tím směrem, kterým jsem chtěl.
Co zpíváte na koncertech v současné době?
Teď asi nejčastěji swingovky. Nemam ještě dostatek vlastních písniček, ale to se snad přes léto změní.
Setkal jste se negativními reakcemi?
Občas ano. Ale jsou to spíš názory anonymních lidí na různých fórech.
Jak vás vlastně napadlo se do soutěže přihlásit?
Pocházím z malého města, z Jablonce nad Nisou, takže tam jsem již dřív hrál. Ale pro malé publikum. Být vidět na regionální úrovni bylo fajn, ale nevěděl jsem jak dál. Pak jsem přišel do Prahy na konzervatoř a zjistil jsem, že je tam daleko větší konkurence mezi kterou je složité se prosadit. Pak mi jeden kamarád řekl, že je X Faktor. Tak jsem se přihlásil.
Proč myslíte, že o některých finalistech jiných soutěží už není slyšet.
Někteří tu šanci uměli využít a slyšet o nich je. Není to o vítězství, ale o písničkách.
Tím, kdybyste zpíval swing, byste mohl doplnit to, co zde chybí.
Přemýšlel jsem o tom, že nahraji swingovou desku. Ale myslím, že je na to zatím ještě brzy. Potřebuji na to víc času. Zatím mám v hlavě písně, které úplně tak swingové nejsou. Tak uvidíme.
Který den se řadí mezi nejšťastnější?
Především ty, které trávím s rodinou. Taky jsem byl hodně štastnej, když jsem postoupil z prvního kola. Ačkoliv jsem na konci byl spíš nešťastnej, že to končí. (smál se)
S jakým cílem jste do soutěže šel?
Na castingu jsem si říkal, že musím aspoň kousek postoupit. Chlácholil jsem se, že o nic nejde. Jenže kolo od kola se to měnilo – začalo jít do tuhýho.
Jaký vztah máte s Jiřím Zonygou?
Bydleli jsme spolu na pokoji a jsme přátelé. Ale nezapírám – chtěl jsem vyhrát, jsem přece lev – proto mě to trochu mrzelo. Ale Jirkovi to moc přeju.
Hodně lidé vidělo na stupních vítězů All X.
Já to viděl stejně.Je zajímavé, že v historii soutěže X Factor zatím nikdy nevyhrála skupina. Ale když jsem s klukama několikrát vystupoval, viděl jsem, jaký mají úspěch. Házeli po nich plyšáky a tak.
A co nejzajímavějšího po vás někdo hodil?
Můj strejda po mně hodil krabičku cigaret s ruskými nápisy, že kouření škodí zdraví. Ale dvě dámy z Pardubic mi upekly velikou perníkovou kytaru s nápisem: Ondro, don't worry, be happy. Pak mi ještě přivezly čokoládově CD. Řekly mi, že je to předvoj platinového.
Komu byste za úspěch poděkoval?
Asi hlavně svým rodičům, přítelkyni a svému profesorovi zpěvu Vratislavu Kadlecovi.
Jak se vám hrálo před chebským publikem?
Skvěle. Měl jsem pocit, že se lidi dobře baví. Tak doufám, že to nebyl jen pocit, ale že tomu tak opravdu bylo. A taky doufám, že si tu ještě někdy zazpívám.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 


 
TOPlist